Článek
Měla to být úleva pro zaplněné covidové „jipky“ a jarní zbraň pro boj s epidemií, jenže teď lék Regeneron za víc než půl miliardy korun tíží rozpočty velkých nemocnic. Monoklonální léčivo, jehož nákup prosazoval i premiér Andrej Babiš (ANO), totiž zůstává nevyužité a leží ve skladech.
K pacientům v Česku se první dávky dostaly až na startu dubna. V té době už epidemie začala ustupovat, zdravotnická zařízení tak udala jen několik stovek kusů. Jedna dávka preparátu stojí 65 tisíc korun, Ministerstvo zdravotnictví jich objednalo 12 tisíc za 720 milionů korun. Peníze jdou zatím na vrub Fakultní nemocnice Brno a pražské v Motole, které měly léčiva předávat dál.
Regeneron, který expiruje v roce 2023, teď ohrožuje finanční stabilitu obou velkých špitálů. „Každá z nemocnic má v léku kolem 300 milionů korun. Obě zdravotnická zařízení i další nemocnice, kterým to měly přeprodávat, využily minimum. Stát by měl zvážit, jestli lék nepřevést do státních hmotných rezerv nebo ho nabídnout jiným zemím, které ho potřebují, třeba Indii,“ vyzval ve Sněmovně poslanec a lékař Vlastimil Válek (TOP 09).
Nemocnice přiznávají, že jim léky ztěžují hospodaření a mohou je uvrhnout do ztrát. „Na zaplacení léků jsme dostali 240 milionů korun od pojišťovny jako zálohu, ale na konci roku ji musíme vrátit. Je to velký objem peněz, který zasahuje do našeho rozpočtu, finančně to může ovlivnit naše další náklady,“ potvrdila mluvčí FN Brno Veronika Plachá.
Potíže přiznává i pražské zařízení. „Je velmi předčasné hovořit o vlivu na hospodářský výsledek nemocnice. Na druhou stranu nezastíráme, že nákup přípravku má pochopitelně značný dopad na cash flow nemocnice,“ přiznala mluvčí FN Motol Hana Frydrychová.
Oba velké špitály teď chtějí se zřizovatelem, jímž je Ministerstvo zdravotnictví, najít řešení. „Nemocnice samozřejmě bude jednat se zainteresovanými představiteli státu o tom, jak eliminovat dopad na její ekonomiku v případě, že se přípravek nepodaří využít,“ doplnila Frydrychová.
A to se zatím skutečně nedaří. Fakultní nemocnice měly posloužit jako distribuční místa, z nichž si lék objednají další špitály nebo praktičtí lékaři. Brněnské zařízení ke čtvrtku aplikovalo 101 dávek, asi tisícovka z první várky odešla jinam. „Nyní máme na skladech 2875 dávek. Další dvoutisícová dodávka měla dorazit do konce měsíce května. Je ale možné, že s ní bude naloženo jinak. Nemyslíme si, že by o lék nebyl zájem, jen teď spíš nejsou pacienti, kterým by mohl být indikován,’’ vysvětlila Plachá.
Proč si tedy lék za stamiliony nenašel širší okruh pacientů? Do Česka dorazil až v dubnu, kdy nově nakažených začalo značně ubývat. Lékaři se shodují, že kdyby byl k diszpozici třeba už v lednu jako ve Spojených státech, našel by mnohem vyšší uplatnění. „Důvodů nižší spotřeby je bezpochyby více – velmi přísná indikační kritéria na začátku dostupnosti přípravku a nejspíše i nepříliš velká ochota některých lékařů přípravek pacientům indikovat,“ naznačila Frydrychová.
Lék zabírá jen při podání v raných stadiích covidu, zpočátku nemohl zamířit k nejzranitelnější skupině lidí starších 65 let. Teprve v závěru dubna vláda nařízením pravidla pro předepisování Regeneronu zmírnila. Lékaři jej nově mohli předepsat lidem až po deseti dnech od prvních příznaků a výrazně se také rozšířil okruh pacientů, kteří jej mohou dostat.
Častější podávání Regeneronu i bamlanivimabu od firmy Eli Lilly prosazoval premiér Babiš, podporovali jej i experti z Mezioborové skupiny pro epidemické situace vedené epidemiologem Petrem Smejkalem. Obě léčiva jsou experimentální, na výjimku od Ministerstva zdravotnictví se mohou podávat do konce roku. Brání množení viru v buňkách, předchází tak prudkému zhoršení stavu pacienta a jeho hospitalizaci.
