Článek
Snímek z 2. března 2021 ze španělské Mora d'Ebro, kde bylo nalezeno zatím na 62 těl republikánských vojáků zabitých během bitvy o Ebro během španělské občanské války (1936–1939). Archeologové vykopávají a čistí nalezené ostatky.
Hroby se nacházejí v Mas de Santa Magdalena, kde za španělské občanské války ležela polní nemocnice, ve které byli operováni zranění vojáci. Na místě bylo objeveno také lékařské vybavení, jako jsou láhve, skleněné nádoby a dlahy z té doby, stejně tak látky jako skopolamin a morfin.
Těla těch, kteří během vleklé bitvy zemřeli, byla pochována do mnoha společných hrobů. Nikdy neproběhla jejich identifikace.
„Nejedná se o jediný velký masový hrob, ale o několik dlouhých a úzkých,“ komentoval nález úřad pro historickou paměť při katalánské vládě.
Bitva o Ebro byla nejdelší a největší bitvou španělské občanské války. Odehrála se v roce 1938 a trvala pět měsíců.
Říká se, že voda řeky Ebro tehda zčervenala od desítek tisíc obětí. O život přišlo 50 000 až 100 000 lidí z obou stran, včetně vojáků mladších 17 let.
Boje se soustředily hlavně ve dvou oblastech na dolním toku řeky Ebro v katalánské oblasti Terra Alta a poblíž Fayónu v Aragonii. Tyto řídce obydlené oblasti viděly nejdelší řady armád.
Na počátku se republikánským jednotkám (bojujícím na straně oficiální vlády druhé španělské republiky) dařilo, do 26. července jednotky obsadily 800 kilometrů čtverečních.
Poté se povstalci vedení generálem Francem rozhodli rázně zakročit. Na frontu Ebro vyslal těžké posily (osm divizí, více než 140 bombardérů a 100 stíhaček) a vydal příkaz k otevření přehrad v Trempu a Camarase. Povodňová voda zničila pontonové mosty. Republikánští inženýři je ale dokázali opravit do dvou dnů.
Frankisté každý den bombardovali mosty, republikánští inženýři se je snažili každou noc opravit. Z tohoto důvodu se pouze 22 tankům a hrsti dělostřelectva podařilo překročit řeku Ebro. Republikánským jednotkám však začaly docházet zásoby, munice a pitná voda.
Poslední část bojů se změnila v bitvu ve stylu západní fronty z první světové války. Každý den vystřelilo 500 děl na republikánské jednotky více než 13 000 ran a více než 200 nacionalistických letadel shodilo 10 000 liber bomb. Republikánská vojska přesto bojovala s tvrdohlavou statečností.
V mnoha zónách byl terén příliš tvrdý na to, aby se vykopal příkop nebo propast, srpnové vedro bylo neúnosné (4. srpna bylo ve stínu 37 stupňů), nedostatek vody a jídla situaci republikánských jednotek dál zhoršoval. Situace byla zoufalejší neúnavným bombardováním, které museli vojáci snášet od úsvitu do soumraku. To znemožňovalo pohřbívání těl, zraněné bylo možné evakuovat pouze v noci.
Bitva byla pro druhou španělskou republiku katastrofální, desítky tisíc mrtvých a zraněných. Po třech letech krvavé občanské války se Francisco Franco v roce 1939 chopil vlády nad Španělskem.
Předpokládá se, že v Katalánsku čeká na objevení ještě 20 000 těl v nejméně 527 masových hrobech z tohoto období.
