Článek
Španělský ústavní soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, že má „povinnost zabránit jakékoli iniciativě, jež by ignorovala pozastavení platnosti rezoluce“, a nesmí ani činit žádné právní úkony, které by vedly k vyhlášení nezávislosti. Jinak mu hrozí trestní stíhání, uvedl soud. Stálé zastoupení reprezentuje regionální parlament Katalánska do prosincových předčasných voleb. Ty vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu.
Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.
Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září. Podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. To v úterý ústavní soud také připomněl.
Páteční rezoluce navrhuje zahájit proces, jenž skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné republiky. Rezoluci schválili v tajném hlasování na plenárním zasedání separatističtí poslanci, kteří měli v katalánském parlamentu většinu. Opozice hlasování bojkotovala.
Mezitím sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont vydal prohlášení, kde uvedl, že do Belgie nejel s cílem požádat o azyl. Média o této možnosti spekulovala poté, co belgický ministr pro azyl a imigraci Theo Francken připustil, že by Puigdemont v zemi azyl získat mohl.
Puigdemont se následně v Belgii společně se svými kolegy objevil. Uvedl, že se nesnaží utéct před zákonem, ale pouze hledal místo, kde by mohl svobodně promlouvat. Jeho prohlášení vyšlo ve stejnou chvíli, kdy katalánský ústavní soud rušil rezoluci o nezávislosti.