Článek
1000 let starý dub cesmínový se u severošpanělské vísky Lecina tyčí do výšky přes 16 metrů. Lidé se u něj po staletí scházejí k různým slavnostem. „Říká se, že se jeho někdejší majitel pokoušel strom chránit před množstvím lidí, kteří lezli do jeho koruny, tím, že kmen pomazal tukem, aby jim to klouzalo,“ uvedla Carmen Laluezaová, starostka obce Bárcabo, pod níž víska Lecina spadá.
Legenda Tisíciletého dubu z Leciny vypráví, že v dávných dobách čarodějnice osídlily pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly slavnosti kolem dubu. Tisíc let poté dub díky svému propojení s lidmi stále stojí v městečku Alto Aragón s pouhými 13 obyvateli. Sousedé si u něj dál pořádají své oslavy. Je překvapivě blízko jejich domům, a ač je letitý, je stále živý. Tajemství nepochybně tkví v péči, komunitě lecinských sousedů i oněch čarodějnic.
Stříbro putuje do Itálie, kde Tisíciletý platan z Curingy vybojoval přes 78 tisíc hlasů.
Poloha curingského platanu je velmi neobvyklá, tyčí se nad Tyrhérským mořem, avšak ve skutečnosti ční přes potůček. Zdá se, že tento „strážce“ z výšky svého majestátu láskyplně bdí nad lesem. Zasadili ho prý baziliánští mniši, kteří přišli do Kalábrie před více než tisíci lety a postavili poustevnu Sant'Elia. Pravděpodobně je však ještě mnohem starší. Jeho zcela dutý kmen o průměru více než 3 metry nabízí příchozímu pocit, že je uvnitř neuvěřitelně velké dřevěné jeskyně. Díky svému obvodu je největším platanem v Itálii.
Bronz slaví v Rusku, na 66 tisíc hlasů si odnáší Starověký platan.
248 let starý platan východní. Starověký východ překypuje tajemstvími a legendami. Podle jedné z nich se Nádir Šáh, velký velitel Východu, staral o klíčky platanu, který krášlil okolí mešity Juma ve starověkém Derbentu. Jeho mohutný vzrůst obdivoval spisovatel Alexandr Bestužev Marlinskij a promítnul ho do svého díla. Dnes je tento strom pilířem čestného místa, jež je symbolem moci.
Česká favoritka – Jabloň u Lidmanů z Machovské Lhoty na Náchodsku – zůstala v konkurenci 13 dalších evropských zemí sedmá, podpořilo ji 32 tisíc hlasujících.
Jabloň, kožená reneta zimní, již přes sedm dekád stíní návštěvníkům hostince u Lidmanů v Machově u polských hranic. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Ačkoliv loňský rok úrodě obecně moc nepřál, tak jabloň u Lidmanů byla obsypaná jablky. Jablečný štrúdl nebo staročeští rytíři z místního ovoce jsou důležitou součástí komunity a můžete si je vychutnat s výhledem na hříčku přírody, která vykouzlila jabloni dutý a křivý kmen s bohatou korunou. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Jabloň u Lidmanů je Stromem roku České republiky 2020. Strom do ankety přihlásila Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů, který ho vlastnoručně vysadil po konci druhé světové války. „Jabloň po několika letech od vysazení neplodila, tak tatínkovi někdo z hostů poradil, že má málo železa. Tatínek nelenil a zakopal k jejím kořenům hřebíky. A opravdu pak začala plodit,“ vzpomíná Jaroslav Lidman. Stromy se tehdy vozily z druhé strany hranice, z Kaltwasser (Studená Voda), protože byly odolnější vůči zdejšímu počasí. Když se dovezly z české strany, tak většinou nevydržely dlouho a méně plodily.
V již 11. ročníku soutěže pořádané Environmental partnership association bylo rozdáno 604 544 hlasů. Hygienická opatření opět přesunula vyhlášení do online prostředí.
Před velkým finále zorganizovala Nadace Partnerství, která je organizátorem národní ankety v Česku, online konferenci Sázíme budoucnost, která se zabývala plánem Evropské komise vysázet do roku 2030 tři miliardy nových stromů.
Kdo uspěje v dalším evropském klání, mohou lidé rozhodnout již nyní. Aktuálně totiž běží nominace na již 20. Strom roku České republiky, jehož vítěz se utká v mezinárodní konkurenci napřesrok.
Všechny nominované stromy si můžete prohlédnout v přiložené fotogalerii:
