Španělský král je v Abú Dhabí. Má se monarchie bát referenda?

Bývalý španělský panovník opustil svou soukromou rezidenci 2. srpna. Z paláce Zarzuela zamířil Juan Carlos I. do Galície, kde ve městě Sanxenxo v regionu Pontevedra strávil noc se svými přáteli, stojí v oficiálním prohlášení královského paláce. Následující den nastoupil na soukromý let, který ho z letiště ve Vigu dopravil do Abú Dhabí, uvádí deník El País.

Let strojem Global 6500, jenž patří společnosti TAG Aviation, stál podle španělského deníku ABC 140 tisíc eur. Kdo náklady na cestu pokryl, není podle deníku jasné. „Jeho Veličenstvo král Juan Carlos I. instruoval palác Jeho Veličenstva krále, aby oznámil, že 3. srpna odcestoval do Spojených arabských emirátů, kde se i v současné době nachází,“ stojí v prohlášení. Ve kterém z emirátů se monarcha nachází, není jasné, vše ale podle deníku ABC ukazuje na Abú Dhabí, kde má Juan Carlos I. vlivné přátele včetně členů vládnoucí rodiny al-Nahaján.

Kontroverze nevyvolává pouze odchod panovníka ze země, ale i destinace, kam Juan Carlos I. zamířil. Spojené arabské emiráty jsou důležitým partnerem Španělska, jemuž během ekonomické krize v roce 2008 poskytly finanční injekce. Šejkové ale neskončili pouze u pomoci státu, v roce 2011 darovali tehdejší hlavě Španělska dva vozy značky Ferrari. Král sice oba vozy umístil do aukce, dary určené panovníkovi ale od té doby převážně vyvolávají pochyby.

Juan Carlos I., který ze země odešel po 58 letech, neměl podle deníku ABC příliš možností, kam po opuštění Španělska zamířit. Bývalý král je totiž bez stálého příjmu, a musí se tak spoléhat na své úspory. Stát mu kvůli podezřením z korupce přestal na příkaz jeho syna Filipa VI. vyplácet rentu určenou pro emeritního krále. Je tak pro něj nejvýhodnější pobývat u majetných přátel, v Abú Dhabí například u korunního prince emirátu Mohammeda bin Zajída. Pro krále je to podle deníku ideální destinace – bude zde mít soukromí, v zemi je kvalitní zdravotnictví a letecky se lze do Španělska dostat přibližně za šest hodin.

Po odstoupení z trůnu přišel Juan Carlos I. i o svou imunitu, prokuratura tak může krále vyšetřovat v případě úplatků kvůli zakázce pro španělskou firmu, která měla stavět železnici v Saúdské Arábii. Vyšetřování se týká podezření, že Saúdská Arábie zaplatila několika lidem, mezi nimiž je jmenován i Juan Carlos I., jako úplatek miliony eur.

Podezření vyplynulo z nahrávek, které policie před několika lety zabavila bývalému policejnímu komisaři Josému Villarejovi, podezřelému z prodeje kompromitujících informací. Na jedné z nahrávek bývalá milenka Juana Carlose I., německá podnikatelka Corinna Larsenová, tvrdí, že ji král využil k zakrytí tajných kont ve Švýcarsku.

Šlo tak o další kaňku na bohatém životě panovníka, který po vládě diktátora Franka pomohl přeměnit Španělsko v demokracii. Svou reputaci si ještě zlepšil v roce 1981, kdy ustál pokus o státní převrat. S vydáním se demokratickou cestou ale nesouhlasili stoupenci frankistického režimu, obsadili budovu parlamentu a drželi přítomné jako rukojmí. Tehdejší král ale převrat odsoudil a vzbouřenci se následně vzdali.

Poté už si ale král svou pověst převážně kazil, ať už výlety na lov slonů do Afriky, navíc v čase ekonomické krize, tak mimomanželskými aférami. Oblíbencem se nestal ani u států Latinské Ameriky. V roce 2007 totiž na iberoamerické konferenci okřikl venezuelského prezidenta Huga Cháveze, což jihoamerické státy považovaly za důkaz „koloniální arogance“. Král tehdy Cháveze, který opakovaně útočil na španělského premiéra Josého Zapatera a obviňoval Španělsko z organizace protivládního puče, umlčel větou „Por qué no te callas“ (Proč už nezmlkneš). Zatímco Jihoameričané se zlobili, ve Španělsku hláška zlidověla.

I vinou posledního přešlapu ale nadále upadá podpora monarchie a ozývají se hlasy volající po referendu o jejím zrušení. Královská rodina dobře nevyšla ani z koronavirové krize, při které se přitom očekávalo naopak zlepšení veřejného obrazu. Španělská koruna se stala v květnovém průzkumu společnosti Invymark nejhůře hodnocenou institucí, podpora krále Filipa VI. pak klesla na nejnižší hranici od nástupu na trůn.

Monarchie je nepopulární především mezi mladšími lidmi, kteří dávají přednost republice. V tom, jaké státní zřízení Španělé chtějí, je ale země rozdělená. Podle posledního průzkumu podporuje uspořádání referenda 62,3 % Španělů, zastánci monarchie a republiky ale tvoří dva téměř stejně velké tábory. Celkem 47,5 % Španělů by státní zřízení neměnilo, 47 % by pak dalo přednost republikánskému zřízení bez monarchy.

Kde jsou ale hlasy volající po referendu v menšině, to je španělský parlament. Sociálnědemokratický premiér Pedro Sánchez totiž jasně obhajuje současnou podobu ústavy, jedinou protimonarchistickou celonárodní stranou je pak uskupení Unidas Podemos. Ke změně španělské ústavy jsou potřeba dvě třetiny parlamentu, který se v tomto případě rozpustí a uspořádají se nové volby. Za vlády sociální demokracie tak podle odborníků ústavní změny očekávat nelze, kartami ale mohou zamíchat ekonomická krize a výsledky vyšetřování Juana Carlose I.