Článek
Katalánská vláda, spolu s ní určitá autonomie pro region, vznikla po smrti generála Franka v roce 1978. Během jeho diktatury byly jakékoliv projevy „katalánství” zakázány. Aktuální vláda má v čele Quima Torru, se kterým ale aktuálně probíhá soud. Další členové vlády jsou odsouzeni až na 13 let ve vězení za to, že v roce 2017 uspořádali nelegální referendum o nezávislosti.
Vláda sídlí v gotickém paláci v historickém centru Barcelony. Na dvoře roste asi 30 pomerančovníků a na každém rohu je soška svatého Jiřího, patrona Katalánska. „Chtěl jsem vám to ukázat kvůli tomu, abyste pochopila, že Katalánsko má svou dávnou historii,” vysvětluje šéf mediální kanceláře vlády. Rozhovor o aktuálních obavách i argumentech vlády pro Seznam poskytla ministryně bez portfeje Meritxell Budóová.
Co děláte pro to, aby se vaši kolegové, politici, dostali na svobodu?
V tuto chvíli je to složité. Nemáme schopnosti, jak je podle španělského práva dostat ven. Jsou odsouzeni podle španělského práva. A to chtěli jen budoucnost pro svoji zemi.
Spolupracujete s politiky v exilu i s těmi ve vězení?
Ano. Především s těmi, kteří jsou v exilu. Považujeme je za legitimní členy katalánské vlády, nikdy jimi nepřestali být. Jen jsou perzekvováni španělskou vládou. Pracujeme s nimi, ptáme se jich na názory. Nechceme je ztratit, je to naše politická inteligence. Společně také pracujeme na tom, aby dostali amnestii.
Daří se vám to?
My nepřipouštíme žádné jiné vyústění, než že amnestii dostanou.
Jak ale chcete „bojovat” s ústavou?
V demokracii je možné, že zákon změní zákon. A ústava je organická, pokud najdeme konsenzus, jak ji změnit. Je možné změnit španělskou ústavu. Je také možné ji interpretovat více ze široka, což nám umožňuje referendum opravdu uspořádat, aby lidé mohli rozhodnout o své vlastní budoucnosti.
Cítíte podporu ostatních zemí?
Od října vládne ze strany ostatních zemí velmi tíživé ticho. Před říjnovým soudem ale OSN zorganizovala pracovní skupinu, která se o téma našich uvězněných politiků zajímá. Říkali, že dvouleté zadržení politiků po referendu a demonstracích v roce 2017 bylo nespravedlivé.
Od vyřčení rozsudků ale zavládlo opravdu ticho, jak z jejich strany, tak ze strany Evropské unie. Pár jedinců, například francouzští senátoři a několik vlivných osob po Evropě, začíná upozorňovat na nespravedlnost rozsudku. Zatím ne země, zatím ne vlády, ale je to první krok.
A co mimo Evropu?
Třeba Québec. Nebo někteří jedinci ve Washingtonu.
Jsou nějaké země, které se vyjádřily otevřeně proti vaší vládě a snahám?
Ne, vládne naprosté, trvající, tíživé ticho.
Vám osobně hrozí nějaká perzekuce?
Španělská vláda se zatím soustředí na ty politiky, se kterými stále vede soudní pře, nebo na ty, kteří jsou v exilu. Máme ale místního prokurátora, jenž na nás stále dohlíží. Sleduje všechno, co děláme, na čem pracujeme, opravdu neustále. My máme ale zodpovědnost, jako katalánská vláda, dělat rozhodnutí, ve chvíli, kdy Španělsko nesouhlasí s naším rozhodnutím, nám opravdu hrozí nebezpečí.
Plánujete vyhlásit nové referendum?
Ano, věřím, že přijde den, kdy budeme moct společně s dalšími Katalánci svobodně rozhodnout, zda chceme být nezávislí. Jsem přesvědčená, že jinak než pomocí referenda tato otázka vyřešit nelze. A věřím, že i Evropa pochopí, že na to máme právo.
Mám tu nejjednodušší a zároveň nejsložitější otázku – proč chcete být nezávislí?
Především nezávislost není naším cílem. Je to jen cesta k tomu být lepší. Hlavní je ekonomický důvod. Máme vlastní kapacity. Máme svoje zdroje. Zvládneme zajistit vysoce kvalitní zdravotnictví, školství, infrastrukturu. Ale nezávislost není konec našich snah, my chceme dobře fungující zemi. Pochopili jsme za nějakých 40 let demokracie, že je to naše budoucnost. Se Španělskem toho nikdy nedosáhneme, nikdy.
Když vysvětlujete vaši touhu po nezávislosti cizinci, jaký použijete nejsilnější argument, proč má být Katalánsko odtržené od Španělska?
Že Španělsko nerespektuje nic, co je katalánské. Máme svůj jazyk, historii, kulturu, ekonomiku. Což je velmi důležité. Vyděláváme spoustu peněz, které předáváme Španělsku, jež nezůstávají v Katalánsku.
Dokážete přiznat i nějaké nevýhody samostatnosti Katalánska?
V tuto chvíli, kdybychom dali všechny argumenty na váhu, převažovaly by samozřejmě výhody. Proto je to podle nás jediná možná cesta. Každý den jsme svědky nějaké politické represe. Jedna z velkých afér bylo nabourání se do našich elektronických zařízení. Byly spadlé webové stránky naší vlády. A to všechno bez souhlasu soudů. Je to jen vláda, která se rozhodla, že nás takto bude sledovat, že nám zavře webové stránky. To jsou čínské manýry, takhle se chovají v Číně.
Jsou to manýry, které zavedla Strana lidová?
Ne úplně, třeba ty digitální represe byl nápad socialistů. A to rozhodli až po volbách, kdy ještě byli v úřadu, ale už se konaly volby. V tuto chvíli neexistuje rozdíl mezi socialisty a Lidovou stranou. Jsou obě dvě proti Katalánsku a dělají všechno proti. V poslední volební kampani mluvili pouze o Katalánsku. Vůbec nepředstavovali svoje projekty, byl to kolovrátek Katalánsko-Katalánsko-Katalánsko.
A co VOX?
Vzestup VOXu je velmi znepokojivý. Je to extrémně pravicová strana, která se nikdy nedistancovala od Franka a jeho režimu, ba naopak. To je velmi vážné. Představte si, že by v Německu byla strana, která se hlásí k odkazu Hitlera, nebo v Itálii, která se staví za Mussoliniho. A taková partaj je u nás třetí nejsilnější stranou.
Má VOX nějakou podporu i tady v Katalánsku?
Ne, vůbec ne. To je španělská záležitost. Kdyby totiž přišli k moci, Katalánsko by utrpělo. My tady všichni bychom skončili ve vězení. Neuznali by legální katalánské politické strany.
Máte z strach z budoucnosti?
Není to strach, ale samozřejmě o tom velmi vážně přemýšlíme.
