Článek
Jedna z nejméně nákladných hlav států v Evropě. Tak obhájci monarchie roky mluvili o španělském králi, potažmo o královském paláci. Jenže poslední odhalení španělského deníku El Diario ukazuje, že monarchie neuváděla všechny své výdaje a mnoho z nich skryla do rozpočtů jednotlivých ministerstev.
Královský palác oficiálně uvádí, že za poslední rok zamířilo na jeho účet ze státního rozpočtu celkem 8,4 milionu eur (přes 214 milionů korun). Jenže podle získaných dokumentů a informací deníku El Diario skutečný roční rozpočet překračuje 14 milionů eur, a ani to nemusí být konečná částka. Některá z ministerstev, která do svých rozpočtů zahrnují i výdaje královské rodiny, totiž neodhalila všechny finanční toky týkající se monarchie.
Výdaje, které se nezapočítávají do rozpočtu královského dvora, se podle zjištění deníku umisťují do rozpočtů hned několika resortů. Položky týkající se královského paláce tak platí například ministerstvo pro komunikaci mezi vládou a parlamentem (Ministerio de la Presidencia, Relaciones con las Cortes y Memoria Democrática) nebo resorty financí, obrany či vnitra.
Po dotazech deníku El Diario tak vyšlo na světlo, že například první zmíněné ministerstvo hradilo platy hned 146 zaměstnanců královského paláce. Ročně mělo na mzdy těchto pracovníků zamířit okolo 2,5 milionu eur. Roční odměny pro jednotlivé zaměstnance se pak podle deníku pohybují mezi 12 307 (přes 313 tisíc korun) až 37 292 eur (více než 950 tisíc korun).
Podobně měly být do rozpočtů ministerstev a státních agentur „ukrývány“ také například výdaje na správu a opravu nemovitostí vlastněných královskou rodinou. Vládní agentura Patrimonio Nacional (Národní dědictví) například v letech 2005 až 2020 získala ze státního rozpočtu na údržbu sídla královské rodiny Paláce v Zarzuele celkem 54,3 milionu eur (téměř 1,4 miliardy korun).
Miliony v souvislosti s královskou rodinou pak vyplácejí i další ministerstva. Například ministerstvo financí ročně vyplatí přes 1,5 milionu eur na mzdy šedesátky řidičů, a resort obrany ročně pošle okolo 6,4 milionu eur na platy příslušníků královské stráže. Celkem vláda a její agentury hradí platy více než tří stovek zaměstnanců královského paláce, zatímco samotná monarchie ze svého rozpočtu vyplácí asi jen třináct pracovníků.
Mnoho výdajů je podle španělských médií stále pozůstatkem po vládě emeritního krále Juana Carlose I. Bývalý král, od jehož útěku ze země kvůli podezření z korupce a daňových úniků uplyne letos v srpnu rok, se nikdy netajil svou neochotou odhalit, kolik peněz určených pro monarchii a kam míří.
Symbol přechodu Španělska od diktatury k demokracii si svůj obraz zhoršil mnoha přešlapy, ať už podezřením z korupce, mimomanželskými aférami nebo také lovem slonů v Africe v době ekonomické krize.
Po abdikaci Juana Carlose I. v roce 2014 slíbil jeho syn Filip VI. mnohem větší transparentnost, poslední kauza ale ukazuje, že Španělsko bude muset v této oblasti ujít ještě kus cesty. Po loňském útěku bývalého krále do Spojených arabských emirátů jde o další kaňku na pověsti monarchie, která utrpěla především u mladší části španělské populace.
Skandály točící se okolo královské rodiny nahrávají podle průzkumů zastáncům republiky. Podle posledního většího průzkumu z října loňského roku by Španělsko jako republiku rádo vidělo téměř 41 procent místních obyvatel, zatímco za monarchii se postavilo necelých 35 procent Španělů, uvádí agentura Reuters.
Celkem 48 procent ze tří tisíc dotázaných pak podporuje vyvolání referenda o případné proměně Španělska v republiku. Hlasování o ústavních změnách odmítá čtvrtina Španělů, zbytek dotázaných neví nebo stále váhá.
