Článek
Společnost Čistá Plzeň ve městě sváží ročně víc než 2200 tun vytříděného plastu a nápojových kartonů. „U plastů je nyní situace komplikovanější. Máme vyjádření odběratelů odpadu, že i přes nepříznivou situaci na trhu se nyní daří využít až 40 procent vytříděných plastů. Zbytek je energeticky využit, buď ve spalovně, nebo se z toho vyrábí tuhá alternativní paliva,“ konstatuje prokurista společnosti Čistá Plzeň Petr Baloun.
Jeho slova potvrzují i oslovené společnosti. Třídící linkou AVE CZ v Plzni projde ročně mezi 3000 a 3500 tunami plastu. „Na tomto zařízení se vytříděný odpad dále separuje na různé komodity dle trhu a požadavků odběratelů druhotných surovin – barevné fólie, čiré lahve, barevné lahve. Z celkového množství přijatých plastů se dále využije od 30 do 40 procent,“ informovala tisková mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková. Zbytek odpadu skončí buď na skládce v Hořovicích, nebo je využit termicky, tedy jako palivo pro výrobu energie, ve spalovně ZEVO Chotíkov.
Podle ekologických organizací je ale hlavním problémem pálení komunálního odpadu, který obsahuje řadu recyklovatelných surovin. „Je třeba zajistit, aby se nespalovaly odpady, které se dají recyklovat nebo kompostovat. Tyto suroviny nutně potřebujeme zpátky v oběhu, abychom tím zabránili ničení životního prostředí těžbou a zpracováním surovin. Politici se již dávno na základě studií shodli, že je třeba dodržovat hierarchii nakládání s odpady, kde má recyklace přednost před spalováním,“ upozorňuje například odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.
Plzeňský kraj přitom podle statistik patří mezi ty úspěšnější. V roce 2016 tu lidé vyprodukovali průměrně na 330 kilogramů komunálního odpadu, téměř 53 kilogramů z toho vytřídili.
Odpad, který se do spalovny doveze, se už nijak netřídí. Jen se promíchává, aby byl co nejvíce homogenní. „My odpad nijak neanalyzujeme. Vidíme ale, že klesá jeho výhřevnost. Zatímco dříve byla výhřevnost 12 až 13 gigajoulů, nyní je to zhruba 9,5 gigajoulu,“ říká generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela s tím, že důvodem je právě větší míra třídění. Plast má oproti ostatním odpadům výhřevnost vyšší.
Plzeňská teplárenská navíc podle Drápely díky spalovně může používat méně uhlí, ročně ho ušetří zhruba 80 tisíc tun. Plzeň se systémem centrálního zásobování teplem v minulosti potřebovala na 700 tisíc tun uhlí, nyní je i díky využití biomasy na polovině.
Zastáncem spalovny je i Plzeňský kraj. Podle jeho plánu odpadového hospodářství je cílem snižování komunálního odpadu na skládkách nebo likvidace v energetických zařízeních k tomu určených. Likvidace odpadů ve spalovně je pro svozové firmy výhodná i finančně. Zatímco tuna odpadu se pálí průměrně za 860 korun, při skládkování se platí mezi 1200 a 1300 korunami za tunu.
