Článek
Letošní čísla reportu WHO jsou alarmující. Jsou o polovinu vyšší než stejná data z tohoto období loni. Data ukazují, že jen za první polovinu roku 2019 zaznamenali lékaři 90 tisíc případů spalniček ve 48 z 53 zkoumaných evropských zemích. Data za prázdninové měsíce statistiky podle předpokladů zvednou ke sto tisícům. V 1. pololetí přitom bylo 37 případů smrtelných. Od roku 2016 tak vzrostl počet případů přibližně osmnáctkrát, z toho smrtelných případů šestkrát.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se projevuje vysokými horečkami, rýmou a typickou sytě červenou a fialovou vyrážkou. Postihuje nejčastěji děti do pěti let. O epidemii spalniček mluví zdravotníci asi od roku 2016. Jako nejčastější příčina nově vzniklých epidemií již vymýcených nemocí, se uvádí odmítání očkování.
Podle Kate O'Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování. „Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,” uvedla O'Brienová. „Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace,” dodala.
U 70 % případů z celkového počtu 90 tisíc nemocných zdravotníci znali, zda byli nebo nebyli očkováni. 62 % z těchto známých případů očkování nemělo.
Podle WHO je na tom nejhůře Ukrajina, kde se jen za letošek vyskytlo 54 tisíc případů spalniček, z nichž 18 skončilo smrtí. Mezi mimoevropskými zeměmi jsou ty nejpostiženější Kongo s asi 155 tisíci případy nebo Madagaskar se 127 tisíci známými případy.
Světová zdravotnická organizace uděluje status těm zemím, které jsou bez spalniček. O ten letos přišly čtyři země, včetně České republiky. Status nyní nemá 35 z 53 zemí Evropy.
Naopak status země bez spalniček letos získalo Rakousko a Švýcarsko. Mezi země, kde se podařilo spalničky vymýtit patří Maďarsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko nebo Dánsko.