Článek
Pro západního čtenáře to byla zdánlivě nezajímavá schůzka, na Blízkém východě jde ale o průlom. Řeč je o setkání syrského prezidenta Bašára Asada s ministrem zahraničí Spojených arabských emirátů Abdaláhem bin Zajídem Nahajánem. Oba muži se sešli 9. listopadu v Damašku, což vyvolalo reakci i na americkém ministerstvu zahraničí, jehož mluvčí vyjádřil „znepokojení“.
Bašár Asad je totiž jak v zemích Evropské unie, tak i v USA a arabském světě považován za válečného zločince. Liga arabských států pozastavila členství Sýrie už v listopadu 2011, kdy se syrský diktátor rozhodl krvavě potlačit protesty v rámci takzvaného Arabského jara.
Spojené státy později proti představitelům syrského režimu přijaly sankční zákon nazvaný Caesar Act. Předpis je pojmenovaný podle bývalého vládního fotografa vystupujícího pod jménem Caesar, který zveřejnil šokující snímky obětí mučených v syrských věznicích. Fotografie zohavených civilistů včetně žen a dětí dokonce na čas visely i v budově Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Řada muslimských států po celou dobu syrské občanské války podporovala protiasadovskou opozici, i když peníze a zbraně zasílané jejím bojovníkům někdy končily u radikálně islamistických skupin. Největší podporu dostávali rebelové ze Saúdské Arábie a Kataru, za svůj cíl si svržení Asadova režimu dalo i Turecko.
Asad se v posledních letech mohl setkávat prakticky jen s těmi, kdo nad ním drží ochrannou ruku – tedy s představiteli Ruska a Íránu. I v případě ruského prezidenta Vladimira Putina se nicméně v posledních letech spekulovalo o tom, že by mohl nechat svého chráněnce v Sýrii padnout.
Proti Íránu, nebo Muslimskému bratrstvu?
V posledních měsících ale oslabený syrský prezident nalezl nové vlivné spojence v Abú Dhabí. Už v říjnu se na pozadí výstavy Expo 2020 (byla o rok odložená kvůli pandemii koronaviru) sešli v Dubaji ministři hospodářství obou států, kteří jednali o obchodu a investicích Spojených arabských emirátů v Sýrii.
Emiráťané také v roce 2018 otevřeli v Damašku ambasádu a podle serveru New Arab jejich diplomaté spolu s egyptskými tlačí na Ligu arabských států (LAS), aby Sýrii obnovila členství.
Další arabskou monarchií, která se staví k Asadovu režimu vstřícně, je Jordánsko. Tamní král Abdalláh II. v říjnu s Asadem mluvil po telefonu, aby ho ujistil o snaze Ammánu o „ochranu syrské suverenity, stability, územní celistvosti a syrského lidu“.
Při pohledu na dění v zemi znějí slova o stabilitě a územní celistvosti poněkud absurdně – Asadův režim nemá kontrolu nad provincií Idlib, v zemi stále probíhají boje mezi povstalci a Asadovými vojáky a proti šíitskému hnutí Hizballáh na syrské půdě čas od času zasahuje i Izrael.
Oproti tomu Saúdská Arábie a Katar oznámily, že žádnou normalizaci vztahů se Sýrií prozatím neplánují. Důvod, proč tak činí Spojené arabské emiráty, nabídl na stránkách deníku The Washington Post politický analytik Abdalchálid Abdalláh: „Morálně s ním nikdo nechce nic mít. Spáchal zvěrstva. Politicky je to ale ospravedlnitelné. Pokud půjde vše podle plánu, bude to znamenat méně Íránu a více Arabů v Sýrii,“ napsal s tím, že je potřeba „obrátit list a začít novou kapitolu syrské historie“.
Existují ale i jiná vysvětlení – podle diplomatického zdroje Seznam Zpráv může jít i o vytváření nové koalice mezi státy, které mají výhrady vůči Muslimskému bratrstvu. V jejich čele stojí Egypt, který, jak už bylo řečeno, také stojí o návrat Sýrie do LAS.
Někteří arabští analytici pak podle tohoto zdroje dokonce spekulují o tom, že jde o pokus přiblížit Sýrii k Izraeli. Jinými slovy se snaží o to, aby se Sýrie stala dalším signatářem Abrahámovských dohod. Verzi o posílení arabského vlivu na úkor toho íránského naopak diplomat oslovený redakcí vylučuje – Sýrie je dlouhodobým spojencem Íránu, a to nehledě na názory arabských zemí.
Část arabských komentátorů se na kroky SAE dívá velice kriticky – jejich vláda nejdříve normalizovala vztahy s Izraelem a obrátila se tak zády k Palestincům, nyní se sbližuje s Asadem a zapomíná na statisíce mrtvých v Sýrii. Většinu z obětí syrské války má na svědomí bombardování civilního obyvatelstva právě silami věrnými Bašáru Asadovi. Jak informoval server Al-Monitor, arabské sbližování se Sýrií vadí i řadě kongresmanů, a to jak mezi demokraty, tak i mezi republikány.
