Sovětský svaz na Temži. Británii čeká tuhá zima, říká politolog

Energetická krize, nedostatek jídla i paliva, chybějící řidiči i další profese. Británii tak čeká nelehká zima. „Těžké Vánoce pro nás nejsou nic nového. Loni je definoval lockdown, předtím hádky o brexitu,“ říká britský politolog.

Nekonečné fronty na benzinových pumpách, poloprázdné regály i ceny energií, které vystoupaly do astronomických výšin. „Některé části země si vedou dobře, jiné – třeba velká města jako Londýn nebo Birmingham – mají větší potíže se zásobováním. Skutečným problémem ale bude pro britské rodiny otázka energií. Ceny plynu strmě rostou, energetické společnosti se hroutí,“ vysvětlil Russell Foster z King’s College v Londýně.

Otázka energií je v Británii – stejně jako v Česku – velmi palčivá. Energetické společnosti jedna po druhé krachují a podle Fostera vydrží jen ty nejsilnější: „Velký počet domácností, zejména rodin s nízkým příjmem a problémem s penězi vyjít, bude najednou čelit situaci, kdy jejich poskytovatel energií zbankrotuje. A ony nebudou mít další alternativu.“

Podle politologa žijí Britové v době, kdy peníze nemají takovou cenu kvůli inflaci i stagnujícím platům. „Nedávno se navíc objevil další problém – premiér Boris Johnson zrušil podporu dvaceti liber týdně, které stát od koronavirové pandemie přidával lidem k univerzálnímu sociálnímu příspěvku. Teď ji ale zrušili a hodně lidí, kteří žijí v těch nejhorších podmínkách, přijde na to, že si musí vybrat – buď si koupí jídlo, nebo teplo,“ podotýká Foster.

Při hodnocení kroků britského kabinetu si servítky nebere. „Budu nejspíš mluvit za spoustu lidí – vláda se k nynější situaci staví přímo otřesně. V jednom známém britském listu nedávno psali, že žijeme v Sovětském svazu na Temži. Máme tu špatné zásobování, fronty, energetickou krizi. A nic se s tím nedělá, protože nám vládne kabinet, který neví, co si počít a jak na to reagovat,“ říká odborník.

Nesouhlas veřejnosti s kroky vlády, respektive premiéra Borise Johnsona, čiší i z výsledků průzkumů veřejného mínění. Z toho, který na konci září vypracovala agentura YouGov, vyšlo najevo, že si dvě třetiny dotázaných myslí, že si Johnson ve funkci premiéra vede špatně. Je to zhruba o deset procent lidí více než na jaře. Podle Fostera je při uvažování o takovém propadu popularity potřeba si připomenout, díky čemu se současnému premiérovi podařilo vyhrát prosincové předčasné volby před dvěma lety.

„Stojím si pevně za tím, potvrzují to i akademické studie a další zprávy, že Johnson nezvítězil díky tomu, že by ho lidé měli rádi. Vyhrál proto, že se lidé děsili té druhé možnosti, vlády vedené labouristou Jeremym Corbynem. Ten byl do prosince 2019 nejméně oblíbeným politikem od dob ministra zahraničí George Canninga z 19. století. Lidé se tedy obávali nástupu Corbyna a říkali si, že Johnson v tomto případě představuje menší zlo,“ poznamenává Russell Foster v podcastu.

Z Johnsona je v současnosti britská veřejnost podle Fostera zklamaná. „Vrací se k tomu, co si myslela před dvěma lety – že vlastně není moc schopný. Podařilo se mu dokončit brexit a rozjel očkovací kampaň, ale zcela nezvládl vyřešit lockdowny nebo brexitovou dohodu v roce 2020. Premiér navíc nemůže těžit z přítomnosti Jeremyho Corbyna. Když vedl labouristy, Johnson si víceméně mohl dělat, co chtěl, protože mu lidé dávali před Corbynem přednost,“ říká politolog.

„Lidé teď chtějí kompetentního lídra. Johnson svou politickou kariéru vystavěl na tom, že působí jaksi zábavně, lidé se s ním mohli ztotožnit. Jde o skutečně velice charismatického muže,“ komentuje Foster. „Britům už ale došla trpělivost, a poohlížejí se proto směrem k labouristovi Keiru Starmerovi nebo ministru financí Rishi Sunakovi s tím, že to jsou lidé, kteří jsou seriózní a kompetentní. Že mají opravdové plány, ne jen prázdná hesla a slogany,“ dodává v Checkpointu odborník z King’s College.

Do jaké míry je současná krize v Británii důsledkem brexitu? A koho si Londýn vyjednáváním o odchodu z EU naštval? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku.