Článek
Třiadvacet rodin z bytového domu v Kremličkově ulici v Kolíně má „dluh“ ve výši 160 tisíc korun. Jenže si ho neudělaly samy. Musí se skládat na resty svého souseda, který neplatí za vodu, teplo a další poplatky.
„Pánovi jsme zasílali upomínky, pak jsme podali žaloby. Přesto, že soudy uznaly oprávněnost našich pohledávek a vystavily platební příkazy a následně i exekuční příkaz, k úhradě pohledávek nedošlo,“ popisuje problémy předseda SVJ Václav Matouš.
Ještě hůř je na tom bytový dům v Rovné na Sokolovsku. Tamější společenství vlastníků dokonce skončilo kvůli neplatičům v insolvenčním řízení. Nemělo na splátky hypotéky, kterou si vzalo na rekonstrukci.
S podobnými problémy se v Česku potýkají tisíce bytových domů. Svaz českých a moravských družstev sdružuje deset tisíc společenství z 60 tisíc celkových. Když si před dvěma lety udělal anketu mezi „svými“, zjistil, že jen jim neplatiči dluží kolem sta milionů korun.
„Situace s dlužníky se rok od roku zhoršuje. Nejhorší je to v malých domech. Víme o případu domu o šesti bytech, kde neplatič dluží 130 tisíc korun. A těch zbývajících pět rodin se o to bude muset podělit," uvedl za svaz Martin Hanák.
Nejčastěji jde o dluhy za teplou vodu, vytápění, opravy nebo příspěvky do bytového fondu, ze kterých se hradí například úvěry na rekonstrukce. Na dlužníka se pak skládají všichni, aby nebyl od služeb odstřižený celý dům. „I ti, kteří vše řádně platí, se pak mohou kvůli neplatičům dostat do dluhové pasti," dodává Hanák.
Získat peníze? Nemožné
I když po dlouhých tahanicích dlužník skončí v exekuci či insolvenci a dům se vydraží, ke svým penězům se lidé ani tak nedostanou. Podle Hanáka se svých peněz nedomůže až 65 procent společenství.
Před běžnými rodinami totiž mají ze zákona přednost banky a úvěrové společnosti, kterým dlužník ručí svým bytem. Ty často shrábnou celou částku.
V již zmíněném Kolíně se například ukázalo, že neplatič celkem dluží 4,5 milionu korun u téměř třiceti věřitelů. Z toho přes dva miliony právě těm přednostním.
„Protože jediným majetkem dlužníka je byt 2+kk, jehož cena je odhadována na cca 800 tisíc korun, je naprosto jasné, že za současně platné legislativy budou částečně uspokojeni jen zajištění věřitelé, ostatní nedostanou nic,“ dodává předseda Matouš.
Podle senátorky Jitky Seitlové z KDU-ČSL je to nespravedlivé, protože banky se mohou rozhodnout, komu půjčit, mají sankce na dlužníky, a navíc na půjčkách vydělávají.
„Obyčejní lidé nemají možnost ovlivnit, kdo s nimi v domě bude bydlet. A poctiví musí hradit za ty, kteří neplatí své dluhy,“ vysvětluje senátorka Jitka Seitlová.
Chyba v zákoně. Když prodáváte byt, musíte garáž nabídnout sousedům.
Navrhla proto, aby šlo sdružením majitelů bytů 25 % z vytěžené částky. Právě na uhrazení alespoň části dluhů. „Ti lidé se mohou dostávat do existenčních problémů. To tak nemůžeme nechat být. Je to opravdu riziko pro 1,3 milionu rodin,“ dodává senátorka. Právě tolik bytů je v Česku sdružených do společenství vlastníků.
Senátoři ve čtvrtek její návrh sice podpořili, částku ale snížili na deset procent. Podle Seitlové i to může pomoci.
Proti návrhu, který teď ještě musí projít Sněmovnou, však protestují banky. Pokud prý nebudou při vypořádání dluhů na prvním místě ony, může to zvednout ceny hypoték.
Lepší ochranu vlastníků bytů už se pokoušeli před lety prosadit poslanci. Ale neuspěli, podle kritiků právě kvůli bankovní lobby. „Nedomníváme se, že by mělo nastat zdražení hypoték. Bavíme se tu o stamilionech, banky mají nasmlouvané hypotéky v řádu miliard," myslí si Hanák.
