Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Když nám napíší, že někdo na sociálních sítích uvádí to a to, ať s tím něco uděláme, tak v tom případě se tomu věnujeme,“ říká ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová. Právě udání je podle ní nejčastěji důvodem, proč se hygienici vydají osobně na kontrolu lidí, kteří se vrátili ze země, kde je vysoké riziko nákazy covidem-19, a mají proto nařízenou samoizolaci.
S tím souhlasí i mluvčí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Aleš Kotrla. „Většinou je to na podnět. Dělají se samozřejmě i namátkové kontroly, ale na podnět se reagovat musí,“ říká Kotrla.
Že kontroly probíhají cíleně spíš než namátkově, pak potvrzuje i Lenka Šimůnková, ředitelka ústecké hygieny. „Když dostaneme informaci, že má někdo být v karanténě a nedodržuje ji,“ odpovídá na dotaz, v jakém případě vyrážejí na kontrolu do místa, které dotyčný uvedl pro pobyt v izolaci.
Při návratu z oblíbených letních destinací, jako je Španělsko nebo Řecko, ale i z Francie, Portugalska či Dánska a dalších zemí, musí lidé strávit pět dní v samoizolaci a následně zajít na PCR test, pokud nemají 14 dní po druhé dávce očkování nebo nemoc neprodělali v posledních 180 dnech.
Co se rozumí pod pojmem samoizolace?
Jde o omezení volného pohybu na nezbytně nutné minimum s výjimkou:
a) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb a k zajištění péče o děti,
b) cest nezbytně nutných k obstarávání a zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot (neplatí po příjezdu z extrémně rizikových zemí)
c) akutních cest do zdravotnických zařízení,
d) cest do zařízení sociálních služeb (neplatí po příjezdu z extrémně rizikových zemí)
e) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí (neplatí po příjezdu z extrémně rizikových zemí)
f) pohřbů (neplatí po příjezdu z extrémně rizikových zemí)
Množství pokut výrazně vzrostlo
Zároveň při cestě ze zahraničí je vždy nutné vyplnit příjezdový formulář. Na dodržování těchto ponávratových opatření dohlíží hygienici, kteří upozorňují, že opomenutí povinností může znamenat až 20tisícovou pokutu.
O tom, že udělení pokuty není až tak výjimečné, hovoří aktuální data. Například: Zatímco pražská hygienická stanice za celý loňský rok uložila sankce související s cestami do zahraničí ve výši 256 tisíc korun, letos jen do června to byly už pokuty v hodnotě 4 124 000 korun.
Pokuty ale nepadají jen v Praze. Podle Lenky Šimůnkové z ústecké krajské hygienické stanice se hygienici setkávají s lidmi, kteří nechtějí dodržovat povinnou pětidenní karanténu, zejména protože mají negativní test před příjezdem. A to považují za dostatečné.
Jenže není tomu tak. O tom, kdo na test šel a kdo ne, mají hygienici přehled - alespoň pokud lidé vyplní příjezdový formulář. Tato povinnost se týká návratu ze všech zemí, pakliže v nich člověk strávil více než 12 hodin. „Podle toho, ze které země lidé přijedou, čekáme, jestli nám do pěti dnů pošlou negativní test. Když ne, tak je upomínáme,“ dodává Šimůnková. Když lidé nezareagují, na řadu přichází pokuty.
Příjezdový formulář pomáhá i v dalších případech. „Máme přehled o situaci, zejména co se týče příjezdů z rizikových oblastí,“ vysvětluje Aleš Kotrl z moravskoslezské krajské hygienické stanice.
To se hodí třeba v případě, že dojde k záchytu delta mutace u cestujícího v letadle. V tom případě je možné za pomoci příjezdového formuláře dohledat údaje k letu a následně požádat leteckou společnost o seznam dalších cestujících na okolních sedadlech kolem pozitivní osoby. Přesně takto postupovala i pražská hygienická stanice u nakažených olympioniků ve speciálně vypraveném letadle do Tokia.
Nakolik ale lidé povinnost vyplňovat příjezdový formulář dodržují, není jasné. Například podle hygieniků v Moravskoslezském kraji jsou lidé disciplinovaní a celkově registrují přes 86 tisíc formulářů. Ústecký kraj pak nabízí pro představu denní nárůst: Je to zhruba 200 formulářů.
