Článek
Už téměř tři desítky let se šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů, který před druhou světovou válkou vlastnil zámek Opočno, domáhá svých majetkových nároků.
Zatímco v květnu Ústavní soud po 29 letech uzavřel spor o budovu zámku Opočno na Rychnovsku a zamítl návrat restituentům, v úterý v jiném řízení znovu otevřel spor o vybavení zámku. Stížnostmi dědiců Jeroma Colloredo-Mansfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové se soud zabýval opakovaně. Původně ji zamítl, musel se jí však znovu zabývat poté, co se restituentů zastal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Pokračovatelé rodu nejdříve získali 68 obrazů, v komplikovaných sporech však justice zamítla vydání zbylého vybavení zámku, například jídelních souprav, slavnostního kočáru nebo loveckých sbírek. Spor doputoval až do Štrasburku. Tamní soudci naznali, že se české soudy dostatečně nezabývaly jedním z listinných důkazů.
Po úterním nálezu ústavních soudců tak obecné soudy musejí spor o vybavení otevřít znovu. „Je to velmi pozitivní. Ještě jsem to nestačila vstřebat. Ale uvidíme, co bude dál,“ uvedla Kristina Colloredo-Mansfeldová, která se vyhlášení nálezu osobně zúčastnila.
Ústavní soud však nálezem nepředjímá, jak spor dopadne. Krajský soud v Hradci Králové bude nově posuzovat klíčový důkaz - kopii opisu rozhodnutí Ministerstva zemědělství z roku 1947. „Bude nepochybně na soudech, aby se s tímto důkazem vypořádaly. Nejen s formální, ale i obsahovou stránkou. Listina totiž hovoří o konfiskaci nemovitého majetku, nikoli majetku movitém,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. Soud tedy posoudí, jestli movitý majetek přešel na stát ještě před komunistickým znárodňováním po únoru roku 1948.
Pardubická pobočka krajského soudu se také musí vypořádat s otázkou, kterému z Colloredo-Mansfeldů jaká část movitého majetku patřila.
Na vyhlášení nechyběl ani kastelán z opočenského zámku Tomáš Kořínek. „Obraťte se prosím na generální ředitelství Národního památkového ústavu,“ omluvil se. Vyjádření ředitelství redakce zjišťuje.
Ústavní soud v květnu zamítl stížnost restituentů ohledně budovy zámku. Podle nálezu se majitelé po válce o navrácení zámku nepřihlásili. Po 29 letech se tak definitivně uzavřel spor o vlastnictví. „Strašně jsem se zlobila. A pak jsem si řekla, že to tak nemusí skončit. To tak nemůže skončit – když je tady demokracie, není ani možnost, aby to tak skončilo. Dokud budu naživu, budu se soudit,“ řekla hraběnka v rozhovoru pro Seznam zprávy.
Spory o vlastnictví se vlečou už téměř tři desítky let. „Chcete-li sebekritické vyjádření, tak to na mě nepůsobí dobře,“ sdělil Uhlíř. Osudy nemovitého i movitého majetku jsou podle něj nejspíš odlišné. I ten movitý se rozpadá do několika tříd podle toho, kterému členovi rodiny patřil.
