Článek
Náklady na vše, co Čína potřebuje k plánovanému rozmachu infrastruktury po pandemii covid-19, prudce rostou. Zdražuje tamní ocel, uhlí, sklo, cement a další základní suroviny. Informovala o tom stanice CNN.
Betonářská výztuž, používaná k zvýšení únosnosti betonu, se nyní v Šanghaji prodává za 965 dolarů za tunu, během letošního roku tedy zatím stoupla o 40 procent. Cena čínské železné rudy od začátku roku porostla o 25 procent, nyní stojí 194 dolarů za tunu.
Energetické uhlí, sklo, hliník a sádrokarton v Číně také dosahují rekordních cen. Čínští představitelé varovali, že především zdražující ocel může vést k poškození domácí ekonomiky. Jejich varování podtrhávají časté příspěvky zoufalých kupců na čínských sociálních sítích.
Během pandemie byla Čína jedinou velkou ekonomikou, které se podařilo vyhnout recesi. Tamní vláda ale zahájila infrastrukturní plán v hodnotě 500 miliard dolarů na podporu jejího zotavení z nejpomalejšího růstu za několik posledních desetiletí.
Podle nedávných průzkumů ovšem už nyní některé čínské společnosti pozastavují práci na drahých stavbách, právě kvůli rostoucím nákladům. Analytici také upozorňují, že menší podniky, které zvažují zda snížit náklady nebo produkci, mohou brzy začít propouštět své pracovníky. Zdražování surovin také prý začíná zasahovat některé továrny. Mnoho stavebních firem, sléváren a výrobců malých domácích spotřebičů údajně přestalo přijímat objednávky.
Jeden z průzkumů mezi 460 čínskými stavebními firmami odhalil, že zhruba u 56 procent z nich ovlivnily zvýšené ceny surovin pracovní plány. Většina z ovlivněných prý zpomalila své projekty, zatímco 30 procent kvůli nákladům pozastavilo své stavby. Zbylých 44 procent respondentů uvedlo, že přestože pokračují ve výstavbách podle plánů, museli stejně omezit své nákupy oceli, což by v budoucnu mohlo vést k pozastavení práce.
To může znamenat špatnou zprávu pro čínskou zaměstnanost. Malé podniky, které bojují s rostoucími náklady, představují 80 procent městských pracovních pozic v zemi.
Elektroauta a Austrálie
Za rostoucími náklady oceli, železné rudy a dalších surovin stojí několik příčin. Zároveň s inženýrskými stavbami roste v Číně produkce elektrických a hybridních vozidel, která potřebují vysokopevnostní ocel k snížení hmotnosti a zlepšení výkonu.
Snížené dodávky oceli také souvisí s dalšími klimatickými snahami Číny. Země loni vyprodukovala více než polovinu světových zásob oceli a Peking se nyní snaží výrobu omezit, aby mohl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svou roli má v rostoucích cenách i čínská roztržka s Austrálií. Peking během uplynulého roku omezil dodávky několika australských vývozních produktů včetně uhlí, a nyní hledá způsoby, jak omezit svoji závislost na dalších dovážených komoditách.
Pekingští představitelé začínají projevovat znepokojení nad budoucím vývojem čínského ekonomického oživování. Premiér Li Kche-čchiang prý opakovaně vyzýval čínskou vládu, aby se pokusila najít řešení vysokých cen surovin a jejich dopadů na malé podniky.
Bude to potřeba. Aby Čína dosáhla cíle prezidenta Si Ťin-pchinga zdvojnásobit HDP do roku 2035, musí její ekonomika každý rok růst o necelých pět procent. Během letošního roku plánuje vláda ekonomický růst o šest procent či více, zároveň s vytvořením 11 milionů pracovních míst.
Otázka agendy
Čína stále exportuje velké množství oceli, tamní vláda se však snaží vývoz omezit ve snaze podpořit domácí dodávky. Od května proto ukončila slevy na vývozních daních pro většinu ocelářských produktů. Celní úředníci rovněž snížili dovozní cla na část oceli.
Místní vlády mezitím zavádějí vlastní přísná opatření s cílem snížit ceny surovin. Regulační orgány v Šanghaji a průmyslovém městě Tchang-šan koncem minulého týdne nařídily tamním ocelárnám, aby stanovily své ceny na rozumné úrovni, jinak prý mohou čelit přísným trestům. Hlavní čínské burzy ve snaze stabilizovat trh zpřísnily svá pravidla pro termínové obchodování s ocelí a uhlím a zvýšily obchodní poplatky.
Ceny kovů jsou však nadále příliš vysoké. Podle některých odborníků bude pro Čínu těžké je snížit, aniž by učinila kompromisy v jiných oblastech, například ohledně svých ambiciózních klimatických cílů. Analytici z Citi Bank však neočekávají, že Peking upustí od své environmentální agendy, která je pro něj politicky důležitější než rizika spojená s inflací.
Analytik Louis Kuijs z firmy Oxford Economics uvedl, že rostoucí ceny odhalily, do jak velké míry se Čína spoléhá na svůj infrastrukturní plán, a jak těžké bude v případě potřeby změnit kurz.
„Čínská ekonomika si v počátečních fázích zotavování z covid-19 vedla dobře. Těžila z infrastrukturně orientovaných stimulů a silné aktivity v oblasti nemovitostí a exportu,“ řekl Kuijs. „Velkou otázkou pro zemi je, zda se podaří jako motor letošního růstu nastartovat místo infrastrukturních a nemovitostních projektů spíše podnikové investice a spotřebu,“ dodal.
