Článek
Patologa si většina lidí spojí s pitevnou a rozpáraným tělem. Jenže přesně tohle je úkol soudních lékařů. Patologové nepracují na pitevně a zkoumají jen malé kousky tkání - lidí, kteří stále žijí.
Stačí malý kousek tkáně a patolog ihned ví, zda jde o nádorové onemocnění, případně jak zabírá současná léčba. Přesto stojí v pozadí a zatímco lékaře či chirurga pacient většinou zná jménem, to, že jeho diagnózu musí určit patolog, ví jen málokdo.
„Patologie se za poslední roky změnila velmi, opravdu dramaticky. Je to téměř jiný obor. Odráží to, jak se v posledních letech změnila i léčba. Ty možnosti léčby jsou dneska úplně jinde než před patnácti nebo dvaceti lety," říká přednostka Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM Eva Honsová.
Patologie IKEM patří mezi největší a nejmodernější centra svého druhu na světě. Ročně jeho lidé udělají zhruba 10 tisíc analýz tkání a asi 50 pitev. Redakce Seznam Zprávy pracoviště navštívila právě 16. listopadu, na který připadá Mezinárodní den patologie.
A jak říká přednostka Honsová, rozhodně to nefunguje jako v televizních seriálech.
Nestačí vložit kousek tkáně do počítače, aby vám obratem vypadla kompletní diagnóza. „Tady musí být vše v hlavě," říká Honsová. V rozhovoru pro Seznam popisuje i to, jak a v čem se patologie během posledních let posunula neuvěřitelně dopředu.
