Soudci, generálové i zločinci. Na prezidentův podpis čeká dlouhá fronta lidí

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Prezident Miloš Zeman leží na resuscitačním oddělení Ústřední vojenské nemocnice a podle ošetřujících lékařů není schopný pracovat. Přesto předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) minulý týden zveřejnil dokument s podpisem prezidenta. Jeho vznikem se nyní zabývá policie. Nově zvolení poslanci se chystají hlasovat o odebrání prezidentových pravomocí nejdříve 8. listopadu.

Až do té doby může prezident zákonně úřadovat. „Dokud nebude přijato usnesení Sněmovny a Senátu o náhradním výkonu pravomocí, které přejdou do rukou předsedy Sněmovny a předsedy vlády, prezident určitě pravomoci má, ačkoliv je očividně není schopen vykonávat,“ řekl ve vysílání České televize ústavní právník Jan Kysela. V podobném duchu se vyjádřili i jeho kolegové Jan Wintr nebo Aleš Gerloch.

„Je třeba vyjít z toho, že každé rozhodnutí veřejnoprávní povahy se těší presumpci správnosti, to znamená domněnce správnosti. A ten, kdo popírá, že to třeba není projev vůle prezidenta nebo to není jeho podpis, tak to musí prokázat,“ popisuje Gerloch.

Prezident má řadu politických i ceremoniálních pravomocí, na podpisu ale závisí i kariérní postup soudců, vojáků, policistů, diplomatů i akademiků a mimo jiné může prezident promíjet a zahlazovat tresty.

Podle kuloárních informací je nyní největším tématem jmenování soudců. V úterý 12. října ostatně hradní kancelář informovala o tom, že Miloš Zeman jmenoval předsedu brněnského krajského soudu Milana Čečotku. Prezident byl přitom v tu chvíli už třetím dnem hospitalizovaný na resuscitačním oddělení a hned ráno ve středu 13. října nemocnice oficiálně informovala kancléře Vratislava Mynáře, že prezident není schopný vykonávat žádnou práci. Jmenování soudce Čečotky už v tu chvíli samozřejmě mohlo být podepsané delší dobu.

Prezident podle Ústavy sám jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, a z „běžných“ soudců potom předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu. Prezident republiky také jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a členy Bankovní rady České národní banky. Především ale spolu s premiérem nebo jím pověřeným členem vlády prezident podepisuje jmenování všech soudců. A to by zřejmě mohl být největší problém.

Od prvního ledna se mění zákon o soudech a soudcích. Jmenování soudců by podle něj mělo být transparentnější. Zjednodušeně řečeno by pravomoc výběru soudců a čekatelů měla přejít z jednotlivých krajských soudů na Ministerstvo spravedlnosti. Jenže řada budoucích soudců uspěla třeba už před dvěma lety ve výběrovém řízení, a teď čekají jen na podpis prezidenta. Jmenování je potom doživotní. Řečeno jinými slovy, řada lidí už má soudcovské křeslo slíbené. Druhý rozměr je čistě praktický, soudům bude prozatím chybět padesátka soudců.

Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka redakci Zpráv Seznam potvrdil, že na seznamu je přesně 50 kandidátů, kteří by měli být jmenováni soudci. Změna zákona podle mluvčího problémem není, nový zákon totiž pamatuje i na lidi, kteří uspěli ve výběrovém řízení před změnou zákona. Do konce roku ale resort počítá s tím, že padesátka kandidátů dostane soudcovský talár.

„Jmenování již navržených kandidátů, i přes současnou situaci, lze do konce roku předpokládat,“ popsal Řepka.

K prvnímu říjnu bylo v Česku 2998 soudců, z toho u krajských a obvodních soudů přesně 2766. „Do rozpočtově zajištěného počtu 3063 tak chybí 65 soudců,“ dodal Řepka.

Seznam Zprávy na konci minulého týdne popsaly, jak zdravotní problémy prezidenta Zemana ovlivňují práci diplomatů.

Ministerstvo v tuto chvíli uvádí, že na žádný podpis prezidenta nečeká. Diplomacii zrovna nepomáhá spíš to, že prezident ještě nepřijal některé zahraniční velvyslance, a ti se tak nemohou plně ujmout svého úřadu.

„Ministerstvo zahraničních věcí v tuto chvíli disponuje všemi pověřeními i odvoláními z funkcí zastupitelských úřadů za KPR. Jinými slovy, na žádný podpis prezidenta v tomto ohledu momentálně nečekáme,“ řekla pro Seznam Zprávy mluvčí Eva Davidová.

„V opačném směru, tedy přijetí cizích velvyslanců do České republiky, je momentálně k předání pověřovacích listin prezidentovi připraveno pět rezidentních a tři nerezidentní velvyslanci. Bohužel nemám oprávnění sdělit, o jaké velvyslance se konkrétně jedná,“ dodala.

Jmenování a povyšování generálů je tradiční ceremoniál spojený s 28. říjnem, stejně jako předávání státních vyznamenání. Listiny spojené s tímto státním svátkem mohou být podepsané i dlouhou dobu předem.

„Nemáme v tuto chvíli informaci, zda byly jmenovací listiny prezidentem podepsány. Platí ale, že případné nejmenování k 28. říjnu 2021 neovlivní služební zařazení navržených důstojníků a jejich pracovní náplň. Své funkce v plné míře a s veškerými pravomocemi vykonávají již nyní v současných hodnostech,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva obrany Marek Vala.

Ministr obrany navrhuje do hodnosti generálmajora jmenovat náčelníka Vojenské policie brigádního generála Miroslava Murčeka. Do hodnosti brigádních generálů navrhuje jmenovat plukovníky generálního štábu Jaroslava Jírů, Davida Klementa, Jaroslava Míku, Ladislava Rebilase a Rudolfa Straku.

Na Ministerstvu vnitra čeká na jmenování do hodnosti generálmajora brigádní generál Tomáš Lerch. Hodnost brigádního generála čeká na plukovníky Martina Baláže, Tomáše Kubíka, Milana Majera, Petra Macháčka, Luďka Prudila a Václava Klemáka.

A ministryně spravedlnosti navrhla jmenovat plukovníka ve výslužbě Mariana Prokeše do hodnosti brigádní generál. Podle předsedy Sněmovny Vondráčka jsou listiny spojené s 28. říjnem už všechny podepsané předem.

„Vyznamenání jsou známá a dekrety jsou podepsané, připravuje se i ceremoniál,“ reagoval minulý týden na dotaz Seznam Zpráv předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Velké téma je samozřejmě udílení prezidentských milostí. Prezident má právo zcela podle vlastního uvážení odpouštět nebo zmírňovat tresty uložené soudem a zahlazovat odsouzení.

Miloš Zeman před svým zvolením tvrdil, že milosti a amnestie považuje za feudální přežitek, a proto by milosti neuděloval a zvažoval by jen žádosti nevyléčitelně nemocných odsouzených toužících strávit naprostý závěr života doma. Toto pravidlo ale několikrát porušil, například u dvojnásobného nájemného vraha a recidivisty Jiřího Kajínka.

Spolu s Kajínkem zatím Zeman udělil milost celkem dvaceti lidem. Na stole má v tuto chvíli další dvě milosti.

„Prezidentu republiky byly ze strany ministryně spravedlnosti postoupeny dva spisy k rozhodnutí, zda v daných případech milost udělí, či nikoliv. Do současné doby jsme nedostali zprávu o tom, že by bylo ve věcech rozhodnuto,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí Vladimír Řepka.

Svoji tradici má i plošná amnestie pro určitý okruh trestných činů. Na začátku svého úřadování využil této možnosti Václav Havel a na konci mandátu zase Václav Klaus.

Spíše ceremoniální roli má prezident při udílení a propůjčování státních vyznamenání. Jakým způsobem a zda vůbec tento ceremoniál letos proběhne, zatím nikdo neví. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Sněmovny Radka Vondráčka jsou ale listiny už podepsané.

Každý rok získá profesorský titul přibližně osmdesátka akademiků. Prezident v minulosti několika lidem odmítl profesuru přiznat, podobně jako dlouhodobě odmítá udělit hodnost generála šéfovi BIS Michalu Koudelkovi. Jmenování profesorů ale není v tuto chvíli tak žhavé jako jmenování generálů, obvykle se totiž odehrává na přelomu května a června.