Soudce shodil nahrávky, které mohly usvědčit Davida Ratha. Proč?

Soudce Pavel Zelenka ve středu udělal značně neobvyklou věc: poté co poslal exhejtmana Davida Ratha na sedm let do vězení a ukončil proces, pozval si k sobě novináře. Už bez taláru, kvůli vedru vedle zapnutých větráků, pak 20 minut vysvětloval svůj rozsudek.

Hlavně to, proč ani napodruhé jeho senát Vrchního soudu v Praze neuznal odposlechy tajně pořízené policií za zákonné důkazy.

Na středeční pravomocný rozsudek měl tento postoj odvolacího senátu zásadní dopad: někdejší politik ČSSD Rath mohl být usvědčen jen ze dvou z osmi uplacených zakázek. A tři obžalovaní manažeři významných zdravotnických firem vyvázli po sedmi letech z případu očištění.

Nejdřív je ale potřeba vrátit se trochu do minulosti.

V roce 2015 dostal Rath u Krajského soudu v Praze osm a půl roku vězení. Spolu s ním soud uznal vinnými všech deset dalších obžalovaných. Mimo jiné i kvůli odposlechům, na nichž hejtmanovi spolupracovníci manželé Kottovi mluví o tom, že peníze jsou pro „Davida“, kolik dostane, jak se budou dělit. Nebo že je „euforickej“, protože dostane miliony za „kolínské enko“, tedy vybavení pavilonu N v nemocnici v Kolíně.

Rath se odvolal a případ se dostal na Vrchní soud v Praze právě k soudci Zelenkovi. Ten překvapivě zjistil, že odposlechy nelze jako důkaz použít. Jako důvod uvedl, že když v roce 2011 žádal státní zástupce příslušný soud, aby Ratha a spol. „napíchl“, dostatečně to neodůvodnil. Zkrátka že málo popsal, jaká má podezření a proč je potřeba narušit soukromí podezřelých.

Ministr Robert Pelikán pak proti Zelenkovu rozhodnutí podal stížnost. A Nejvyšší soud rozhodl, že odposlechy jsou v pořádku.

Nastalo nové kolečko, případ se opět dostal ke Krajskému soudu v Praze, ten opět vynesl rozsudek osm a půl roku. Tuto středu se čekalo, jak se po tom všem k verdiktu nižší instance postaví soudce Pavel Zelenka.

A ten zopakoval svůj výrok, že odposlechy neuznává a velká část kauzy tím padá.

Názor Nejvyššího soudu o přípustnosti odposlechů byl přitom pro Pavla Zelenku závazný. Ale soudce našel jiný důvod, proč je neuznat.

V čem?

Nejvyšší soud totiž ve svém verdiktu o odposleších řekl, že jeho výrok je „akademický“ a platí „do budoucna“. „Do budoucna, v jiných věcech,“ vyložil to soudce Zelenka. A pojem „akademický“ podle něj také znamená, že se nevztahuje k žádné „živé“ kauze – tedy ani k té Rathově.

„Doporučoval bych se podívat do právnického slovníku, tam je to taky naznačené,“ dodal soudce.

Našel ještě jeden argument – výrok Ústavního soudu z roku 2001. Ústavní soudci tehdy řekli, že když ministr podává stížnost v neprospěch obžalovaných, nesmí být výsledkem řízení u Nejvyššího soudu to, že z kauzy vyjdou obžalovaní hůř, než na tom byli předtím. Což by Rath s uznanými odposlechy byl.

„Jednoznačně Ústavní soud už v roce 2011 zablokoval možnost, aby v případě stížnosti pro porušení zákona došlo k jakékoli změně v neprospěch obviněných,“ řekl soudce Zelenka.

Rathova reakce na Zelenkův rozsudek:

Když však Nejvyšší soud před dvěma lety o odposleších rozhodl, naznačil zároveň, že to platí i pro Rathův případ (ostatně tak to pochopili i státní zástupci a Krajský soud v Praze). „Za tohoto stavu věci nelze existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu a platnost jeho závěrů pro futuro pomíjet. Naopak lze dovodit, že má svůj význam pro všechna další rozhodnutí, která budou po jeho vydání vynesena,“ stojí doslova v rozhodnutí.

Nejvyšší soudci tehdy navíc vrchního soudce Zelenku fakticky zkritizovali: sice diplomaticky, ale přesto jasně napsali, že nechápou, co se mu na povolení k odposlechům nelíbilo, když bylo v souladu s judikaturou. A že když policie a státní zástupci stojí na začátku vyšetřování, logicky nemohou mít informace o všech podrobnostech kauzy – a tedy je ani nemohou napsat soudu do žádosti o povolení odposlechů.

Také nejvyšší soudci zmínili, že některé Zelenkovy argumenty proti odposlechům nepatří do české právní praxe. A že Zelenka je čerpal z odborného časopisu pro advokáty.

I Seznam před dvěma lety zjistil, že Zelenka našel ještě jeden důvod, proč odposlechy smést.

Podle Zelenky policisté v roce 2011 do žádosti o povolení odposlechů uvedli, že je nutné Ratha a manžele Kateřinu a Petra Kottovy tajně nahrávat. Jednak v Rathově kanceláři na krajském úřadu, pak hlavně u Kottů doma. A to proto, že Rath a spol. mají zkušenosti s trestním řízením.

Což si soudce Zelenka přeložil tak, že v minulosti měli být v jiných kauzách obviněni, nebo dokonce souzeni. Rath, Kottovi ani nikdo z později obžalovaných však v téhle pozici nikdy předtím nebyl.

„Příkazy ve věci obžalovaného MUDr. Ratha dokonce obsahovaly skutečnosti odporující pravdě,“ potvrdil v roce 2017 soudce Zelenka na dotaz Seznamu.

Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové však nikde ve spisu taková žádost není. Státní zástupci, uvedla Bradáčová, při žádosti o nainstalování mikrofonů neargumentovali tím, že Rath a další jsou zkušení zločinci. „Já s tímto výrokem soudu zásadně nesouhlasím. Spisový materiál neobsahuje žádné podklady pro takové tvrzení,“ prohlásila tehdy.

K nejnovějšímu rozhodnutí vrchního soudce Zelenky, že odposlechy opět nejsou přípustné, se Bradáčová nechtěla vyjadřovat. Nejdříve si vrchní státní zastupitelství chce prostudovat rozsudek. Písemný rozsudek ale bude hotov, jak odhaduje sám soudce Zelenka, přibližně v říjnu.

„Odhadovala jsem dobu řízení před soudem maximálně dva roky,“ řekla Bradáčová v rozhovoru pro Respekt o tom, že se případ táhl před soudem šest let. „Ale tohle jsem si neuměla představit – stejně jako to, že Vrchní soud v Praze nebude respektovat rozhodnutí soudu Nejvyššího, jak se stalo,“ dodala.