Článek
Městský soud v Praze chyboval, když v červnu odmítl návrh advokáta Adama Černého, který se domáhal zrušení opatření Ministerstva zdravotnictví o povinném nošení roušek. Ministerstvo krátce před tím nahradilo napadené opatření jiným a soud Černému nepovolil, aby svůj návrh přesměroval proti novému předpisu. Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) se soud měl návrhem zabývat, protože kvůli neustálým změnám by jinak nebylo možné dosáhnout soudního přezkoumání žádného opatření. Rozhodnutí NSS je na úřední desce.
Ministerstvo zdravotnictví podle NSS vytvořilo opakovanými změnami opatření v boji proti koronaviru procesní situaci, kvůli které nebylo v reálných možnostech městského soudu rozhodnout o zákonnosti konkrétního opatření v době jeho platnosti a účinnosti.
„V této situaci neměl stěžovatel jinou možnost, než svůj návrh postupně rozšiřovat vždy o další kontinuálně navazující přijatá opatření zabývající se stejnou problematikou, přičemž důvody, na základě kterých byla nezákonnost původně napadeného opatření uplatňována, se vztahovaly i na tato nová mimořádná opatření,“ píše se v rozhodnutí NSS.
Podle správního soudu nic nebránilo věcnému projednání posledního z napadených mimořádných opatření. „Městský soud proto pochybil, když se věcným přezkumem odmítl zabývat a změny návrhu nepřipustil,“ rozhodl NSS. Spor se nyní vrátí k městskému soudu.
Svou správní žalobu Černý podal proti mimořádnému opatření ze 4. května, kterým ministerstvo s některými výjimkami prodloužilo povinnost občanů nosit mimo bydliště respirátory, roušky, ústenky, šátky nebo jiné ochranné prostředky dýchacích cest, které brání šíření kapének. Advokát mimo jiné argumentoval tím, že úřad překročil svou pravomoc a omezil ústavně zaručená práva. Poté advokát žalobu průběžně aktualizoval.
Podle červnové argumentace městského soudu nebylo možné na změnu žalobního návrhu přistoupit, protože by pak justice zkoumala opatření, které se sice s původně napadeným opatřením částečně prolíná, ale je účinné v jiném časovém i věcném rámci.
