V Hongkongu poprvé odsoudili člověka na základě bezpečnostního zákona

Při prvním soudním procesu podle bezpečnostního zákona, uvaleného na někdejší výspu demokracie totalitní Čínou, hongkongský soud odsoudil čtyřiadvacetiletého mladíka. Účastník protičínských protestů byl totalitní justicí uznán vinným z „terorismu a podněcování odtržení Hongkongu od Číny“.

Čtyřiadvacetiletého Tong Ying Kita úřady zatkly loňského 1. července. Stalo se to poté, co se na motocyklu s protestním transparentem projížděl po hongkongské čtvrti. Následně se srazil s policisty, kteří se ho snažili zastavit, přičemž údajně tři z nich zranil.

Podle „bezpečnostního zákona“, který vstoupil v platnost jen několik hodin před Tongovým zatčením, by Tong mohl být odsouzen k doživotnímu vězení. Soud zatím trest nevynesl, pravděpodobně se tak stane během několika týdnů.

Od roku 2019, kdy zákon vstoupil v platnost, bylo na jeho základě podle BBC zatčeno více než 100 osob. Zákon podle britského webu rovněž snižuje autonomii Hongkongu a usnadňuje trestání aktivistů z politických důvodů. Peking trvá na tom, že široce kritizovaný zákon je k nastolení stability ve městě nutný.

Podle webu New York Times (NYT) je aktuální proces testem toho, jak budou kdysi zcela nezávislé městské soudy prosazovat bezpečnostní zákon. A zároveň, zda se ve městě udrží tolik ceněné občanské svobody. Odsouzením Tonga soud ukázal, že pod rouškou nového zákona bude kriminalizovat i politické projevy.

„Myslím, že bychom si lhali do kapsy, kdybychom si mysleli, že zákon o národní bezpečnosti nebude prosazován tak, jak si ho čínská vláda představuje. Představa, že by ho hongkongské soudnictví dokázalo mírnit, je mylná,“ řekl pro NYT Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS v Londýně.

Podle ustanovení zákona byla Tongovi odepřena kauce a soudní proces s porotou. Tongovu žádost o jednání za přítomnosti poroty tak, jak to ukládá ústava, zamítly dva soudy. Místo toho byl souzen tříčlennou skupinou soudců, která byla sestavena ze širší skupiny, již vybrala správkyně čínské autonomní oblasti Hongkong Carrie Lamová.

Samotný proces bez poroty je podle BBC odklonem od hongkongské tradice, přítomnost poroty byla základním kamenem místního 176 let starého právního systému. Obhajoba o přítomnost poroty žádala, hongkongský ministr spravedlnosti však argumentoval tím, že vzhledem k citlivému politickému klimatu ve městě by nešlo zajistit bezpečnost porotců.

Úřady již v minulosti zákon, který vágně definuje politické trestné činy, jako je podvracení a terorismus, použily k potlačení protestů a zatýkání vůdců prodemokratického hnutí.

Na soudní proces, který proběhne na základě obvinění vznesených podle tohoto zákona, čeká více než 60 dalších osob. Patří mezi ně desítky prodemokratických politiků, kteří byli obviněni z podvracení moci.

Hongkongské úřady používají tento zákon proti účastníkům protestů, politických kampaní a projevům názorů. To je pro město, které dlouho mělo jednu z nejsilnějších ochran svobody projevu v Asii, podle NYT zásadní změna.

V případě Tonga dal soud za pravdu úřadům, že populární protestní heslo na jeho transparentu „Osvoboďte Hongkong, revoluce naší doby“ se rovnalo výzvě k nezávislosti na Číně, která je podle zákona zakázána.

„Obžalovaný sám pochopil, že slogan nese secesionistický význam, tedy naznačuje chuť k oddělení Hongkongu od pevninské Číny,“ uvedl soud ve svém rozhodnutí. Při čtení rozsudku bylo podle reportérky BBC Grace Tsoiové, která byla soudu přítomna, „naprosté ticho“. Tong podle ní působil velmi klidně a před tím, než byl vyveden z lavice obžalovaných, zamával svým příznivcům.

Aktivisté za lidská práva uvedli, že rozsudek výrazně omezí svobodu projevu ve městě. Heslo na Tongově transparentu bylo hojně používáno během protestů, které městem otřásaly v roce 2019. Obyvatelé města jej mohli vidět nasprejované na zdech nebo vyvěšené na vlajkách, studenti a demonstranti jej skandovali v nákupních centrech a před vládními budovami.

„Odsouzení Tong Ying Kita kvůli vlajce s široce používaným politickým sloganem je porušením mezinárodního práva. Projev nesmí být kriminalizován, pokud nepředstavuje konkrétní hrozbu. Zdá se, že to je začátek konce svobody projevu v Hongkongu,“ uvedla Yamini Mishra, ředitelka Amnesty International pro Asii a Tichomoří.

Obžaloba strávila většinu patnáctidenního procesu analýzou významu sloganu a opírala se o svědectví La Čch'-pchanga, profesora historie na Lingnanské univerzitě v Hongkongu. Podle něj zůstal význam čínských slov „osvobodit“ a „revoluce“ neměnný po dobu více než 1000 let.

Diskuze se týkala celé řady historických událostí, od starověkých dynastií Šang a Čou až po kulturní revoluci a Malcolma X. Podle Čch'-pchanga heslo, které v roce 2016 vymyslel v současnosti uvězněný aktivista Edward Leung, vyzývalo k násilným činům, které by ukončily kontrolu Číny nad Hongkongem.

„Odsouzení Tong Ying Kita je významným a zlověstným momentem pro lidská práva v Hongkongu. Dnešní rozsudek podtrhuje skutečnost, že vyjadřování určitých politických názorů je nyní ve městě oficiálně trestným činem, za který hrozí až doživotní vězení,“ uvedla v prohlášení Yamini Mishra, regionální ředitelka Amnesty International pro Asii a Tichomoří.

Hongkong, bývalá britská kolonie, se v roce 1997 vrátil pod správu Číně, avšak podle zásady „jedna země, dva systémy“. Ta měla tomuto území zaručit určité svobody - včetně svobody shromažďování a projevu, nezávislého soudnictví a některých dalších demokratických práv, která v pevninské Číně nejsou samozřejmostí.

Tyto svobody jsou zakotveny v hongkongské ústavě, základním zákoně, který měl platit až do roku 2047. V červnu loňského roku však Peking přijal zákon o národní bezpečnosti - který podle právníků a právních expertů zásadně změní fungování justice na území města.

Nový bezpečnostní zákon vstoupil v platnost 30. června loňského roku. Definuje čtyři trestné činy, u kterých bude uplatňován, a jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.

Nový zákon podle kritiků znamená konec principu „jedna země, dva systémy“, kterým Čína Hongkongu při jeho převzetí od Británie v roce 1997 zaručila určité svobody a práva na dobu 50 let. Podle tohoto zákona se například soudní procesy mohou konat tajně a bez poroty. Soudce navíc může vybírat hongkongský správce, který se zodpovídá přímo Pekingu.

Maximálním trestem za závažné porušení právní úpravy je doživotní vězení, podezřelí v některých případech mohou být souzeni v pevninské Číně.