Článek
Zákaz cestování do zahraničí na jaře se výrazně dotkl také ženy z Rumburku, která pracovala v německém Sasku ve firmě sídlící asi tři kilometry od hraničního přechodu Rožany.
Žena je samoživitelka a stará se o dva syny, jeden chodí ještě na základní školu, druhý je plnoletý.
Ochranné nařízení Babišovy vlády, které platilo od 31. března do 13. dubna, jí však práci v cizině znemožnilo. Podle něj by totiž musela v Německu zůstat 21 dní, což kvůli nutné péči o děti nebylo možné.
Žena pak podala žalobu na vládu k Městskému soudu v Praze. „Toto opatření považuje vůči své osobě za diskriminační. Epidemická situace v Německu nebyla jiná. Pro zákaz překračování hranic nebyl tedy důvod,“ uvedl v žalobě advokát David Zahumenský, který ženu zastupuje.
Městský soud v Praze zčásti argumentům vyhověl. V rozsudku zveřejněném na úřední desce soudce uvedl, že problém byl v tom, že se žena nemohla z práce vrátit domů.
„Na hranicích byly prováděny kontroly všech osob hranice překračující. Pokud by žalobkyně vycestovala ráno do práce a v ten samý den by se chtěla vrátit do Česka, je prakticky jisté, že by nebyla vpuštěna,“ uvedl soudce Štěpán Výborný.
„V důsledku by se tak její děti ocitly na 21 dní bez jakékoliv péče,“ napsal dále soudce.
Podle někoho tak došlo k zásahu do několika práv.
„Za prvé do práva na svobodu pohybu. Do tohoto práva žalobkyně bylo zasaženo, neboť mohla sice vycestovat, nemohla se však již navrátit dříve než za 21 dnů. Za druhé bylo zasaženo právo žalobkyně na respektování soukromého a rodinného života a péče o její děti. Za třetí bylo zasaženo její právo na rovné zacházení. Za čtvrté bylo zasaženo její právo na práci,“ popsal Výborný s tím, že žena může žádat o náhradu škody, která jí byla způsobena.
Advokáti, kteří vládu zastupovali, soudu napsali, že omezení cestování do zahraničí bylo kvůli šíření koronaviru přiměřené.
Podle soudu by význam zákazu cestování za prací kousek od hranic měl význam v případě, kdyby se ukázalo, že tam je epidemická situace horší než v Česku. Jenže o tom Babišova vláda žádné informace nepředložila.
„Nicméně vláda uvedla, že opatření přijímala po vyhodnocení situace v okolních zemích a v souladu s vyhodnocením míry rizika možného šíření onemocnění. Byť je toto vyjádření velmi obecné, tak z dostupných informací vyplývá, že epidemická situace byla koncem března a počátkem dubna v Německu obecně horší než v Česku,“ napsal soudce v rozsudku.
Soudce Výborný dále však také popsal, že se Babišova vláda musela na počátku pandemie rozhodovat rychle. A nelze po ní chtít, aby v této fázi měla pečlivé analýzy. Čím delší dobu však tato omezení trvají, tak se podle soudu situace mění.
„S postupem času a případným déletrvajícím omezením základních práv je již nutné od moci výkonné vyžadovat stále se precizující odůvodnění nezbytnosti zásahů do základních práv,“ dodal Výborný.
