Článek
Právník Lukáš Lev Červinka, který pracuje také jako poslanecký asistent, získal od Nejvyššího správního soudu naději, že by se mohl dostat k účetnictví jednotlivých sněmovních stran.
Zmíněná soudní instituce v úterý vyhověla jeho kasační stížnosti, kterou chtěl změnit dřívější nepříznivé rozhodnutí. Nejprve Poslanecká sněmovna a později také pražský městský soud totiž rozhodly, že na získání peněžních deníků poslaneckých klubů nemá právo.
V požadovaných dokumentech se evidují všechny platby, které kluby získaly nebo zaplatily na svůj provoz, pohoštění, odborná stanoviska, posudky expertů a tak dále. Alespoň část z těchto peněz přitom mají i od různých podnikatelů.
Lev Červinka uvedl, že v roce 2017 tyto údaje chtěl získat pro zpracování své diplomové práce.
„Peněžní deníky poslaneckých klubů však obsahují informace o příjemcích plateb, které není možné z důvodu ochrany osobních údajů poskytnout. Vypracování a následná obhajoba diplomové práce představují ryze soukromý zájem stěžovatele, nikoliv zájem veřejný,“ zdůvodnil však advokát Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Marek Nespala, proč dolní komora parlamentu dokumenty nevydala.
Právník později neuspěl ani u Městského soudu v Praze, kam podal kvůli odmítavému verdiktu sněmovny žalobu. Podle městského soudu Lev Červinka neuvedl, jak by měla jím vypracovaná diplomová práce přispět ke kontrole hospodaření poslaneckých klubů.
Jenže Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu i Sněmovny v úterý zrušil. Soudce Jiří Palla má přitom za to, že by měl právník informace získat.
„Existuje zřetelný zájem na veřejné kontrole hospodaření poslaneckých klubů i ve vztahu k platovým náležitostem jejich zaměstnanců,“ uvedl Palla ve svém rozhodnutí.
„Na základě počtu pracovníků poslaneckých klubů a výše jejich platů a odměn si totiž může veřejnost učinit úsudek, zda jednotlivé politické strany či politická hnutí zastoupená v Poslanecké sněmovně nakládají s veřejnými prostředky hospodárným způsobem a zda jich nezneužívají k výplatě neadekvátně vysokých částek svým členům či sympatizantům nebo k jiným nežádoucím účelům,“ doplnil soudce.
Podle Nejvyššího správního soudu navíc takové informace mohou sloužit i voličům, kteří se budou před volbami rozhodovat, komu dají svůj hlas.
Diplomová práce by pak – jak dále uvedl soudce Palla – přispěla k veřejné debatě.
„Pokud by diplomová práce stěžovatele obsahovala jím požadované informace týkající se hospodaření poslaneckých klubů s veřejnými prostředky, a to i ohledně odměňování jejich zaměstnanců, přispěla by již z povahy věci k veřejné diskusi o tomto aspektu činnosti politických subjektů zvolených do Poslanecké sněmovny,“ napsal Palla.
Případ tak nyní znovu projedná pražský městský soud, který se bude muset řídit tímto verdiktem Nejvyššího správního soudu.
