Článek
Vrchní soud v Olomouci se bude muset znovu zabývat případem brutální vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. Odsouzené Šimona a Straňáka uznal vinnými především na základě pachových stop. Byly nalezeny v místě činu i na těle oběti. Oba odsouzení ale vinu popřeli.
Jejich advokáti podali kvůli užití pachových stop jako důkazů stížnost k Ústavnímu soudu a ten jim vyhověl.
Podle soudu výsledky pachových stop projednal soud v Olomouci neveřejně a uznal je jako nepřímý důkaz.
„Vrchní soud nepředložil výsledky metodiky pachových stop stěžovatelům, přesto ji použil v argumentaci. Ústavní soud dospěl k závěru, že ve chvíli, kdy vrchní soud používal jako důkaz odbornou metodiku, která obsahuje nové vědecké poznatky, jež nejsou stěžovatelům známy, je potřeba pro ochranu všech jejich procesních práv, aby se konalo veřejné zasedání, kde se bude probírat tato metodika a oni se k ní budou moci vyjádřit,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podle právního zástupce odsouzeného Straňáka Marka Kocába je tento výsledek velký úspěch.
„Jsem zvědavý na odůvodnění toho ústavního nálezu. Jde o to, zda metoda pachové identifikace, která byla použitá v tehdejším řízení, před obecními soudy obstojí,“ uvedl Kocáb.
Podle něj se tehdejší metodika použití pachových stop neslučuje s tou současnou a není z ní možné s naprostou jistotou usuzovat, jestli obžalovaný čin doopravdy spáchal.
Kocáb se odkazuje mimo jiné také na odbornou práci Centra pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity z roku 2015. Její výsledky jsou přinejmenším znepokojivé. Ze čtyřiceti pokusů se totiž psi zmýlili celkem patnáctkrát. „Výsledky práce v tom původním řízení nebyly, jejich role je ale klíčová,“ dodal.
Podle rozsudku pachatelé napadli důchodce v jeho domě, kde ho bili. Sedmasedmdesátiletý muž následkům zranění podlehl. Krajský soud ve Zlíně pachatele zprostil obžaloby, vrchní soud je ale nakonec poslal do vězení, kde si mají odpykat dohromady 45 let.
Ústavní soud se v minulosti použitím pachových stop v trestním řízení zabýval. Podle Šimečkové se metodika musí řídit aktuálními vědeckými znalostmi. „V tuto chvíli je to pokyn obecným soudům, že je potřeba zjistit, zda se vědecké znalosti o provádění pachových stop nějakým způsobem nezměnily,“ řekla.
Další rozhodnutí soudu o metodice by tak mohla mít klíčový vliv nejen v případu Šimona a Straňáka. Hrála roli také v případu Michala Šnajdra, odsouzeného za únos mladé dívky, dcery významného podnikatele. Nebo třeba v případu Petry Kvitové, kde byl obžalovaný Radim Žondra usvědčen mimo jiné také na základě pachové stopy.
