Článek
„Existence koncentračního tábora Stutthof a hromadné vraždy, které se tam děly, byly možné jen díky vám a vaší pomoci,“ uvedla směrem ke 93letému Deyovi ve svém verdiktu soudkyně Anne Meierová-Göringová.
V nacistickém koncentračním táboře u polského Gdaňsku zemřelo během Deyova působení od srpna 1944 do dubna 1945 přes 5000 převážně židovských vězňů. Podle prokuratury bylo nejméně 200 osob zavražděno v plynové komoře a na 5000 dalších zemřelo kvůli nelidským podmínkám v táboře.
Bývalého dozorce SS shledal hamburský soud vinným navzdory tomu, že Bruno Dey osobně žádného vězně nezabil, ani se neprokázalo, že by někoho trýznil. Jeho obžalobu umožnila změna německého trestního zákoníku, která umožnila stíhání i samotného podílu na nacistické vraždící mašinerii. Poprvé byl tento princip použit v případě někdejšího dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka. Spolková republika Německo poté vystupňovala úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba i nepřímo.
Marek Dunin-Wąsowicz, a former Polish resistance fighter and Stutthof inmate, was one of four co-plaintiffs: “This is a good outcome, which will serve as a warning against the resurgence of fascism and rightwing extremism in Europe and elsewhere.” https://t.co/978Fr3MIn9
— Roch Dunin-Wąsowicz (@RochDW) July 23, 2020
Soudkyně kvitovala, že navzdory pokročilému věku sledoval Bruno Dey ze svého kolečkového křesla líčení velmi pozorně. Někdejší dozorce a příslušník SS u soudu tvrdil, že coby dozorce nepůsobil ve Stutthofu dobrovolně. V roce 1944 byl údajně povolán k wehrmachtu. Protože ale nebyl způsobilý k nasazení na frontě, byl převelen k ostraze koncentračního tábora.
Ve své závěrečném slovu se Dey, který si po celou dobu líčení zakrýval tvář modrými deskami, omluvil za roli, kterou sehrál v nacistickém vyhlazovacím systému. „Chci se omluvit všem lidem, kteří museli projít oním pekelným šílenstvím.“
Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. V táboře byli vězněni mimo jiné Poláci, sovětští váleční zajatci a židé, kteří tam byli systematicky vražděni.
