Článek
Stalo se tak poté, co k Nejvyššímu soudu doputoval od soudů nižších instancí případ indiána Jimcyho McGirta odsouzeného v roce 1997 za znásilnění. McGirt před Nejvyšším soudem znásilnění čtyřleté holčičky nepopřel, ale zpochybnil právo oklahomských úřadů stíhat trestný čin, ke kterému došlo na indiánském území. Soud mu dal za pravdu a zrušil trest odnětí svobody 71letého příslušníka kmene Seminolů.
McGirta, který si už dvě desítky trestů odpykal, může znovu ještě za mříže poslat federální soud. Na jeho moc nemá současný rozsudek žádný vliv.
Have you seen a Map? 1/2 of Oklahoma is already Indian reservation. pic.twitter.com/EaSZz0CWOH
— Lenny 😷 Ghoul (@LennyGhoul) July 9, 2020
Tím Nejvyšší soud v podstatě řekl, že oklahomské úřady nemají právo stíhat nikoho z potomků původních obyvatel na území oklahomských rezervací takzvaných Pěti kmenů (Čerokíové, Čoktové, Kríkové, Čikasavové a Seminolové).
Pro uznání, že rezervace jsou mimo oklahomskou jurisdikci, hlasovalo pět z devíti soudců Nejvyššího soudu.
Rozhodnutí na základě starého slibu
Soudce zpravodaj Neil Gorsuch uvedl, že americká vláda v 19. století násilně vysídlila indiánské kmeny z úrodných oblastí na jihovýchodě USA do Oklahomy, přičemž jim slíbila, že tato oblast bude „natrvalo“ jejich.
„Na úplném konci Cesty slz byl slib. Když byli donuceni opustit zemi svých předků v Georgii a Alabamě, dostalo se Kríkům ujištění, že jejich země na Západě bude navždy bezpečná,“ zdůvodnil rozhodnutí Nejvyššího soudu konzervativec vybraný do funkce Trumpem, který spolu se čtyřmi liberály hlasoval pro. Cesta slz je označení pro proces nuceného přesídlení zhruba 60 000 původních obyvatel Severní Ameriky.
Co bude dál?
Podle konzervativního předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse rozhodnutí může destabilizovat státní soudy. Indiánské kmeny naopak ve společném prohlášení rozhodnutí uvítaly.
Představitelé kmenů zároveň dodali, že nyní budou pracovat na dohodě o sdílené jurisdikci. Mělo by jít o ustanovení, podle kterého se jasně řekne, kde končí a začíná působnost oklahomských úřadů.
Pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, nemuseli by podle agentury Reuters příslušníci indiánských kmenů žijící na území uznaném za rezervaci plnit určité povinnosti, například platit státní daně.
