Článek
Jan Horák, bývalý právník Státního pozemkového úřadu, loni před soudem opakoval: Udělal jsem chybu, ale ne úmyslnou.
Přesto dostal trest sedmi let v největší polistopadové restituční kauze, kterou Seznam Zprávy už roky podrobně sledují. Trojice bývalých státních úředníků v ní podle obžaloby neoprávněně vydala kolem roku 2014 skvělé parcely v Praze dědicům po bývalém prvorepublikovém velkostatkáři. Stát podle žalobců přišel o majetek za 1,4 miliardy.
Ve středu doktora práv Horáka pražský vrchní soud definitivně osvobodil. Podle soudce Jiřího Lněničky totiž Horák pouze připravoval koncepty rozhodnutí, na jejichž základě úřad rozhodoval, zda restituentům vyhoví, nebo ne. „On sám nic nerozhodoval,“ konstatoval soudce Lněnička.
To hlavní se v tomto příběhu odehrálo v letech 2010 až 2011: pozemkoví úředníci měli tehdy na stole žádost skupiny restituentů, ať stát uzná, že jim komunistická vláda zabavila (a později zastavěla) ohromné rozlohy polí po velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Dnes na nich stojí například sídliště v pražských Strašnicích.
Restituenti uspěli a od státu jako náhradu dostali zajímavé parcely v tržní hodnotě až několika miliard.
Až později se náhodou zjistilo, že část restituce je neoprávněná. Jedna z dědiček totiž nebyla velkostatkářovou příbuznou, přestože pozemky úředníci vydali právě s argumentem, že je jeho praneteří.
Ministerstvo zemědělství později potvrdilo, že restituce je vadná. Ke stejnému závěru dospělo policejní vyšetřování. Škodu státní zástupce v obžalobě spočítal na 1,4 miliardy korun – to je součet hodnot pozemků, které restituenti dostali nad rámec toho, nač měli právo.
Kromě právníka Horáka byli obžalováni také šéfka pozemkového úřadu Eva Benešová a její předchůdce Petr Chmelík. Benešová ve středu k soudu nepřišla, podle advokáta se léčí s psychickými problémy. Bývalému řediteli Chmelíkovi potvrdil odvolací soud roční podmínku, soudce Lněnička mu ale zmírnil část trestu, podle níž měl zaplatit státu způsobenou škodu.
Chmelíkovo odsouzení však zároveň znamená větší šanci státu, že pozemky získá zpět. Bude mít totiž pravomocně černé na bílém, že při restituci došlo k trestnému činu.
Benešová, Horák a Chmelík byli souzeni za to, že důkladně neprověřili vztahy mezi dědici a původními majiteli. Kdyby to bývali udělali, nemohli by dát na restituci razítka. Horák loni před soudem prohlásil, že byl vyčerpaný z množství spisů, které musel v restituční agendě zúřadovat. „Byli jsme pod silným tlakem dokončit restituční řízení,“ řekl. Přiznal přitom, že se stala neúmyslná chyba a část pozemků se restituentům neměla vydávat.
Bývalá ředitelka pozemkového úřadu Benešová upozornila, že z celé Bečvářovy restituce neměla žádný prospěch. Neboli že od restituentů rozhodně nedostala úplatek. „Mám z toho jediný prospěch – že chodím na psychiatrii,“ řekla ironicky.
Že úředníci na falešné restituci nic nevydělali, potvrdil ve středu i odvolací soudce Lněnička. „Nebylo prokázáno, že by obžalovaní chtěli obohatit sebe nebo někoho jiného. Naopak bylo prokázáno, že se s restituenty neznali,“ řekl.
Získané miliardové pozemky restituenti dlouho nedrželi, téměř všechny okamžitě po získání převáděli do akciové společnosti s anonymními vlastníky.
Během policejního vyšetřování se ukázalo, že jejími podílníky byli například pražští podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička nebo zakladatelé stavební společnosti Syner. Členové restituentské rodiny pak u soudu vypovídali, že vůbec neměli ponětí, jak obrovský majetek získali a co se s ním dál dělo.
Detektivové ostatně od začátku pracovali s verzí, že Janoušek a spol. byli ve skutečnosti zákulisními hybateli celé restituce. Nikdy pro to ale nezískali přesvědčivé důkazy.
