Článek
Soud zprostil obžaloby bývalého zástupce starosty Prahy 1 Michala Valentu (ODS), firmu JCDecaux i jejího manažera Tomáše Tenzera v kauze pronájmu reklamních ploch v metru. Dospěl k závěru, že se obžalovaní nemohli dopustit trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, protože pronájem tzv. citylightů neměl formu veřejné soutěže. Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal.
„V rovině trestněprávní je zcela jasno. V rovině morální si však obžalovaní musí udělat jasno sami,“ konstatovala předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.
Případ se týká pronájmu reklamních ploch ve vestibulu stanice metra Staroměstská, které od městské části Praha 1 získala JCDecaux. Obžaloba tvrdí, že Valenta firmu na základě svých kontaktů na radnici zvýhodnil a získal za to 200 000 korun vykázaných jako odměna za konzultační činnosti. V předmětné době byl členem majetkové komise městské části.
„Z provedeného dokazování vyplývá, že předmětný záměr nebyl veřejnou soutěží, a tudíž obžalovaní nemohli svým jednáním naplnit znaky skutkové podstaty žalovaného trestného činu,“ uvedla soudkyně. Podle ní „šlo o určitý specifický režim veřejného soutěžení“.
„Nemůžeme říct, že JCDexaux byla nějak zvýhodněna, protože bylo prokázáno, že i společnost euroAWK byla v kontaktu s pracovníky Městské části Praha 1 a v podstatě si zjišťovala tytéž skutečnosti, které pro JCD zjišťoval obžalovaný Valenta,“ podotkla Šindelářová.
Státní zástupce Jan Lelek požadoval pro Valentu dvouletou podmínku a půlmilionový peněžitý trest, pro Tenzera šestiměsíční až roční podmínku a povinnost zaplatit státu 200.000 korun. Pro firmu chtěl vedle peněžitého trestu 250.000 korun rovněž dvouletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. „Nesouhlasím s právním názorem, že nešlo o veřejnou soutěž,“ vysvětlil novinářům, proč se odvolal.
„I kdybychom připustili domněnku, že se jedná o veřejnou soutěž, tak obžalovaní nemohli spáchat trestný čin, protože zájemci měli rovné podmínky a nedošlo k žádné diskriminaci. Tyto rovné podmínky jim umožňoval zákon o svobodném přístupu k informacím,“ řekla k tomu soudkyně.
Obžaloba vycházela mimo jiné z odposlechů, které policie získala při prověřování jiného případu. Advokáti obžalovaných tvrdili, že takové nahrávky jsou jako důkazy nepřípustné. Valenta u soudu argumentoval tím, že u většiny záměrů je výslovně uvedeno, že nejdeo veřejnou soutěž. Tenzer se hájil tím, že ze své pozice neměl možnost ovlivňovat, jakou cenu za pronájem jeho firma městské části nabídne. Rozsudek si dnes ani jeden z mužů nepřišel vyslechnout.
Francouzská firma JCDecaux v Praze působí zejména na základě dvou velkých smluv z 90. let. První z nich společnosti zajišťovala výhradní právo na umisťování reklamy v MHD. Dopravní podnik ji v roce 2016 označil za nevýhodnou a vypověděl, poté se obě strany začaly soudit o její platnost. Soud loni smlouvu zatím nepravomocně označil za od počátku neplatnou, spor stále pokračuje a JCDecaux hrozí mezinárodní arbitráží. Druhá smlouva se týká zastávek MHD a mobiliáře v ulicích, ta skončí příští rok v červnu a magistrát ji neplánuje prodloužit. I zde se mluví o možném právním sporu, firma totiž uvedla, že přístřešky MHD, které vlastní, začne demontovat už před skončením smlouvy.
