Hlavní obsah

Soud odmítl žalobu na Evropskou radu kvůli nevyloučení Babiše

Foto: vlada.cz

Andrej Babiš.

Žalobu podal Lukáš Wagenknecht z Pirátské strany. Podle něj měla Evropská rada Babiše ze svých zasedání o unijním rozpočtu vyloučit kvůli střetu zájmů.

Článek

Soud Evropské unie označil za nepřípustnou a neopodstatněnou žalobu českého senátora Lukáše Wagenknechta na Evropskou radu, která podle politika z Pirátské strany protiprávně odmítla vyloučit premiéra Andreje Babiše ze svých zasedání o unijním rozpočtu na období 2021–2027. Podle Wagenknechta tak Evropská rada měla učinit kvůli střetu zájmů u českého ministerského předsedy. Unijní soud ale zdůraznil, že pouze členské státy rozhodují o tom, kdo je bude na jednáních Rady zastupovat. Wagenknecht uvedl, že se proti usnesení odvolá.

Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že pouze členské státy mají pravomoc určit, zda je na zasedáních Evropské rady bude zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády. Pouze státy také mohou podle soudu stanovit důvody, proč by je některý z vrcholných činitelů nemohl na zasedáních zastupovat.

Wagenknecht poukazuje na to, že podle odůvodnění by mohla žalobu podat pouze Česká republika, o které ale rozhoduje premiér, který je podle senátora ve střetu zájmů. „Nižší tribunál uvádí, že je věcí členského státu, koho posílá na jednání Evropské rady, tedy i někoho kdo porušuje evropské právo. Vzhledem k tomuto odůvodnění podáme odvolání k plénu Evropského soudního dvora,“ napsal ČTK.

Wagenknecht loni v červnu dopisem požádal Evropskou radu, aby Babiše vyloučila ze zasedání z loňského 20. června a z budoucích zasedání věnovaných víceletému rozpočtu EU. Žádost se zakládala na údajném střetu zájmů českého předsedy vlády vzhledem k jeho osobním a rodinným zájmům v podnicích skupiny Agrofert. Tyto podniky jsou příjemci dotací z unijního rozpočtu.

Evropská rada v odpovědi poukázala na to, že Smlouva o EU neměnitelně zakotvuje složení Evropské rady, a otázka, zda má ten který členský stát zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády, spadá výlučně do působnosti vnitrostátního ústavního práva. Rada konstatovala, že nemůže českého předsedu vlády ze svého jednání vyloučit.

Wagenknecht se s tímto vysvětlením nespokojil a podal k soudu EU žalobu i s poukazem na pravidla o ochraně finančních zájmů EU. Unijní soud však podle své dnešní tiskové zprávy mimo jiné konstatoval, že nebyla splněna podmínka, že žalujícího se opatření požadovaná od Evropské rady musí bezprostředně a osobně týkat.

„Tribunál tedy konstatoval, že žaloba pro nečinnost podaná L. Wagenknechtem – mimo to, že je nepřípustná – je v každém případě zjevně neopodstatněná,“ uvedl unijní soudní orgán.

Podle loňské unijní auditní zprávy, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, se Babiš nachází ve střetu zájmů a má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Právě s poukazem na svěřenské fondy ale Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Babiš na summitech EU zastupuje Česko a může například rozhodovat o výši přímých zemědělských dotací, z nichž může prostřednictvím holdingu Agrofert sám profitovat, upozornil dříve senátor Wagenknecht.

Doporučované