Soud nechal cestu k napadení restitucí. Přijdou Czerninové znovu o majetky?

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Hlavní větev Czerninů patřila v minulosti mezi nejmajetnější šlechtické rody v českých zemích. Doplatila však na to, že se její členové hlásili k německé národnosti, po 2. světové válce jim československé úřady vše zabavily s odvoláním na Benešovy dekrety.

V polistopadových restitucích se této linii Czerninů nakonec podařilo získat část majetků zpět. Šlo o statky po Josefině Czerninové. Její vnuk a současná hlava rodu Karl Eugen Czernin tak nyní obhospodařuje stovky hektarů polí a lesů nebo zámky Chudenice a Velichov.

Restituce však mají trestněprávní dohru, která může Czerniny o vrácené majetky teoreticky znovu připravit. Zatím poslední slovo ve vleklé sérii rozsudků řekl Nejvyšší soud. Jeho verdikt padl v srpnu, redakci se nyní podařilo ještě před oficiálním zveřejněním získat jeho usnesení.

Nejvyšší soud se znovu (ve věci rozhodoval už počtvrté) přiklonil k závěru, který umožňuje státu, aby se pokusil restituce czerninských majetků dodatečně zvrátit.

Odmítl totiž opět dovolání dvojice bývalých úřednic pražského magistrátu, které byly potrestány za to, že v roce 1999 přiznaly tehdy již zesnulé Josefině Czerninové československé občanství. Právě toto rozhodnutí umožnilo potomkům Czerninové, aby se jako dědici mohli ucházet o restituce. Podle soudu rozhodly ženy o občanství neprávem.

„Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu není zatíženo vytýkanými vadami, což znamená, že dovoláním obviněných nebylo možno přiznat jakékoli opodstatnění,“ konstatoval soud.

Tím, že Nejvyšší soud oběma ženám potvrdil pravomocné trestní rozsudky, které loni vynesl Městský soud v Praze, ponechal otevřenou zákonnou cestu ke zpochybnění československého občanství Czerninové – a tím pádem i ke zpochybnění restitucí, které z předpokladu jejího občanství vycházely.

Není přitom důležité, že někdejší úřednice byly nakonec odsouzeny za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti pouze na jeden den (24 hodin), navíc s podmínkou. Důležité je, že byly pravomocně odsouzeny za trestný čin. Jen v takovém případě se vrácený majetek může přesunout zpátky do vlastnictví státu.

Už nyní se této možnosti snaží využít Lesy ČR nebo Státní pozemkový úřad, jež chtějí dosáhnout obnovy restitučních řízení.

O pravomocné rozsudky se zasloužil právě Nejvyšší soud. Nižší soudy obě ženy opakovaně zprostily obžaloby. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však vždy podal dovolání k Nejvyššímu soudu a ten mu celkem třikrát po sobě vyhověl.

Jak přitom následně vyšlo najevo, role tehdejšího nejvyššího žalobce v celém případu byla problematická.

Na začátku letošního roku zveřejnily Seznam Zprávy informaci, že se Pavel Zeman v roce 2014 pokoušel vícekrát osobně přimlouvat za jednoho z aktérů celého sporu, svého přítele z Třeboňska Petra Habersbergera, který kvůli czerninským restitucím přišel o pronájem pozemků pro svoji farmu.

Nejvyšší státní zástupce Zeman se snažil zapůsobit na soudce Jana Czernina z vedlejší větve rodu, aby se zasadil u příbuzných o dohodu o pronájmu půdy s jeho známým. Už v době schůzek Zemana s Czerninem se přitom rozběhlo trestní stíhání proti dvěma úřednicím. A Pavel Zeman později do kauzy opakovaně zasáhl tím, že se ze své funkce obracel na Nejvyšší soud.

Další články redakce pak upozornily na fakt, že farmář Habersberger sám usiluje o zrušení restitucí na soudech, a tím pádem stojí na stejné straně jako obžaloba v čele s Pavlem Zemanem. Farmář, ke kterému se šéf žalobců jezdil rekreovat, se navíc snažil zapojit přímo i do procesu se dvěma pražskými úřednicemi, když se k soudu hlásil jako poškozený.

Zveřejněné informace, které narušily do té doby téměř bezvadnou pověst Pavla Zemana, se pokusili využít i obhájci odsouzených žen. Podali vlastní, celkově již čtvrté dovolání v kauze k Nejvyššímu soudu a mimo jiné namítli, že nejvyšší státní zástupce mohl být podjatý.

Soud se však o této námitce ve svém usnesení vůbec nezmínil.

„Samozřejmě se nejednalo o jedinou námitku. Tuto však zcela pominul. S posouzením ostatních nesouhlasíme. A proti usnesení samozřejmě podáme ústavní stížnost,“ uvedl advokát Martin Elger pro Seznam Zprávy.

Pavel Zeman mezitím odešel z funkce nejvyššího státního zástupce. Podezření, že v kauze Czerninová nebyl zcela nezávislý, ještě posoudí kárný senát při Nejvyšším správním soudu. Podnět ke kárnému řízení dala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Kdy soud rozhodne, není známo.

Státní instituce pak už od vynesení pravomocného rozsudku nad dvojicí úřednic podnikají kroky, které mají vést ke zvrácení restitucí. Regionální pobočky Lesů ČR a Státního pozemkového úřadu se už loni obrátily na soudy s žalobami na obnovu řízení, soudy je však zatím odmítly s odůvodněním, že pro podání takové žaloby už uplynula zákonná lhůta.