Článek
S návrhem na snížení důchodové hranice pro soudce nejvyššího soudu přišla vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v roce 2017. Účinnosti nabyl v červenci roku následujícího. Soudci nejvyššího soudu podle zákona měli do důchodu odcházet v 65 letech namísto stávajících 70 let. Podle serveru Politico se změna dotýkala až 40 procent osazenstva nejvyššího soudu, včetně jeho předsedkyně Małgorzaty Gersdorfové.
Gersdorfová se odmítla novému zákonu podřidit, podle ní porušoval polskou ústavu, která ji zaručovala působení na nejvyšším soudu do roku 2020. Soudci, kteří požadovali pro své působení v instituci výjimku, o ni museli zažádat prezidenta Andrzeje Dudu – což většina z nich považovala za jedno ze základních ohrožení nezávislosti.
PiS pro zavedení zákona argumentovala potřebou zbavit se zkorumpovaných soudců a zefektivněním justice. Zákon měl podle PiS z nejvyššího soudu dostat například soudce spojované s komunistickým režimem. Podle kritiků byla ale za změnou zákona snaha odstranit z nejvyššího soudu liberálně založené soudce, které chtěla PiS nahradit soudci více souznějícími s její vlastní ideologií sázející na konzervativní přístup.
Proti zákonu ostře vystoupila veřejnost a také evropské instituce. Evropský soudní dvůr na konci roku 2018 Polsku nařídil, aby zákon okamžitě přestalo uplatňovat. Prezident Duda v reakci podepsal novelu zmíněného zákona, která podle polského deníku Gazeta Wyborcza odstranila hlavní nedostatky v zákoně, kvůli nimž u zmíněného soudu Polsko žalovala Evropská komise (EK). Podle ní zákon podkopával nezávislost soudnictví a byl tak v rozporu s unijními smlouvami.
Na základě novely se soudci mimo jiné vrátili do funkce. Předsedkyně nejvyššího soudu Gersdorfová tehdy uvedla, že novela zákona je jen prvním z mnoha potřebných kroků, které mají nadále zaručit nezávislost polské justice.
Novelou zákona podle polské strany zanikl zákon, kvůli kterému se s jednou z nejlidnatějších zemí Evropy Evropská komise soudila. EK přesto od soudního řízení neustoupila, podle listu Financial Times chtěli mít evropští lídři v ruce dokument potvrzující, že skutečně šlo o snahu podkopat nezávislost justice. A na začátku týdne se dočkali. Podle Soudního dvora Evropské unie nebyl pro novelu zákona legitimní důvod. Soud také vyslovil obavy nad novou mocí, kterou na základě zákona měl získat polský prezident.
Strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského se od roku 2015, kdy se dostala k moci, poměrně pravidelně dostává do střetů s vedením Evropské unie kvůli domácím reformám, které podle Bruselu porušují unijní pravidla. Kromě justiční reformy se v Polsku přepisoval také zákon o veřejnoprávních médiích. Podle něj může vládní strana do čela televize a rozhlasu dosadit „své“ lidi.
