Článek
Zpráva o chystané výstavbě proto vyvolala názorovou přestřelku mezi odpůrci výstavby, starostou Božího Daru a představiteli Národního památkového ústavu.
Vyjádření NPÚ k záměru nové výstavby na Ryžovně: V posledních dnech proběhlo médii několik zpráv o plánech na výstavbu...
Zveřejnil(a) Národní památkový ústav Loket dne Pondělí 23. září 2019
Starosta a senátor Jan Horník popisuje plán na stavbu nové osady tak, že jde o desítky let starý záměr, který má všechna potřebná povolení a počítalo se s ním i při zápisu regionu na seznam světového dědictví. Situace ale zdaleka není tak jednoznačná.
Jednotlivé části Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.
Ryžovna je součástí Hornické kulturní krajiny Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar, která byla v roce 2017 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena za krajinnou památkovou zónu. Šlo o jakousi přípravu na zápis na seznam UNESCO. Právě tato oblast je jedním z 22 územních celků, které dohromady tvoří Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.
Jak ukazuje následující mapa, Ryžovna leží v takzvané jádrové zóně (nominated property), která je jednu z oblastí regionu. Kolem jádra je nárazníková zóna (buffer zone) vyznačená modrou čárou.
Ryžovna leží v jádrové zóně oblasti na seznamu UNESCO.
Nárazníková zóna vymezuje území, jehož zastavění by mohlo ohrozit hodnotu Hornického regionu. A jádrová zóna je pak právě tím, co se Česká republika zápisem na seznam světového dědictví zavázala chránit. Ochranu přitom nezaručuje seznam UNESCO, ale krajinná památková zóna. Přímo prostředkem Ryžovny také vede Blatenský vodní příkop, který byl v roce 2017 prohlášen národní kulturní památkou.
To samozřejmě neznamená, že by se na místě nesmělo vůbec stavět. Z dokumentů ale vyplývá, že o vybudování nového satelitu nebyla při několikaleté snaze o zápis na seznam světového dědictví vůbec řeč. V mnohasetstránkové žádosti se píše, že územní plán Božího Daru nepočítá s žádným novým osídlením nebo osamocenými domy v otevřené krajině s výjimkou budov pro zemědělské a lesnické účely.
Pro zápis na seznam světového dědictví je mimo jiné nutné doložit, jak bude stát památku do budoucna chránit. Proto ostatně před dvěma lety ministerstvo vyhlásilo chráněnou krajinnou zónu.
Přípravu památek a žádosti o zápis na seznam světového dědictví UNESCO má z pověření Ministerstva kultury na starosti Národní památkový ústav. Jeho místní pracoviště v Lokti potom hlídá, jestli jsou po zapsání památky na seznam UNESCO dodržované všechny slibované kroky k její ochraně.
Každý rok musí do sídla UNESCO v Paříži odeslat zprávu, ve které ochranu památky hodnotí. Výbor pro světové dědictví UNESCO pak může v případě špatného zacházení přemístit památku na seznam ohrožených, a pokud se situace nezlepší, tak ji i ze seznamu odebrat.
Plán chystané osady Ryžovna.
Historie už několik takových případů zná. Omán zrušil rezervaci přímorožce arabského, protože v místě výskytu těchto vzácných zvířat prospektoři našli ropu. O místo na seznamu přišla po masivní přestavbě gruzínská katedrála Bagrati. A zmizelo z něj i labské údolí v Drážďanech poté, co ho překlenul 635metrový Waldschlösschenský most.
S Německem má Krušnohoří společného víc, než je z českých propagačních materiálů na první pohled patrné. Němci začali na nominaci pracovat už v roce 1998, mezinárodní spolupráce se rozjela o pět let později a v roce 2014 požádali obě země o zápis společně. Z celkových 22 památek jich 17 leží v Sasku.
Bude se nakonec stavět?
Situace navíc není jednoznačná ani ve vztahu k české legislativě. Boží Dar vládne platným regulačním plánem, který se zastavěním Ryžovny počítá. Územní plán, který je nadřazený regulačnímu, ale město musí do roku 2022 přepracovat. Podle dnešních zákonů se k novému územnímu plánu budou vyjadřovat také památkáři, kteří se k masivní výstavbě mohou postavit odmítavě. Stejně jako třeba ke stavebním povolením pro jednotlivé domy, pokud k výstavbě nakonec dojde. A nezávisle na názorech památkářů mohou do hry vstoupit úřady státní správy, které dokumenty schvalují.
Památkáři nemají zájem běžet „žalovat‘” do Paříže. Připouští ale, že je nyní čekají složitá vyjednávání s představiteli Božího Daru. Podoba chystané osady Ryžovna se nakonec může radikálně změnit. Z původního plánu ostatně zmizely větrné elektrárny a ani osud sjezdovek na mírných svazích krušnohorské náhorní plošiny není nijak jistý. Pokud by například místo osmdesáti domů mělo stát na místě obnovené vesnice pouze dvacet budov, město by možná ani nesehnalo investora, který by uhradil zasíťování a další náklady spojené se stavbou na zelené louce.
Značka UNESCO s sebou nese významný nárůst turistického zájmu a s ním spojených peněz. Města proto o místo na seznamu světového dědictví aktivně bojují, a to se střídavými úspěchy. České republice se nový zápis podařil až ve spojení s Německem po dlouhých šestnácti letech půstu.
Jádrem UNESCO je ale především „Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví”. Zápisem do seznamu světového dědictví se stát zavazuje chránit své vlastní památky. Až s touto ochranitelskou poviností přichází kýžená prestiž.
