Sorosova kandidátka či dezorientovaný eurohujer. I volby na Slovensku provází dezinformace

Mezi favority na nového prezidenta Slovenska patří trojice kandidátů a právě tu nejčastěji zmiňují slovenské dezinformační weby. Jejich terčem bývá zejména žena, která má podle všeho největší šance na zvolení, právnička Zuzana Čaputová. Dezinformační weby ale také zveřejňují články o kontroverzním soudci nejvyššího soudu Štefanu Harabinovi i místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi.

Po odstoupení kandidáta Roberta Mistríka Zuzaně Čaputové podle posledních průzkumů rapidně stouply voličské preference. A s nimi vzrostl také počet falešných zpráv kolem její osoby.

Známý slovenský dezinformační server Hlavné správy opakovaně informuje o financování kandidátčiny kampaně. Podle webu měly jít peníze na kampaň mimo jiné z kapsy finančníka George Sorose. S tím je právnička spojovaná kvůli spolupráci s neziskovou organizací Via Iuris, která usilovala o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara. Organizaci podporovala také nadace Open Society Foundations, která patří právě Sorosovi. Této spojitosti odpůrci a konspirátoři často využívají. Čaputová jakékoli podobné financování „zvenčí“ vyvrátila.

Financemi Čaputové se zabývá i další dezinformační web Zem a Vek, který zveřejnil video slovenského poslance Ľuboše Blahy, který v něm uvádí, že kandidátku financují Spojené státy. Čaputová před třemi lety získala Goldmanovu cenu za přínos v oblasti životního prostředí. Za ni měla získat 175 tisíc dolarů (téměř čtyři miliony korun), které jí podle konspiračních tvrzení původně poskytla přímo americká vláda, jen sumu „ukryla“ za odměnu. Goldmanova nadace, jak píší dezinformační weby, šíří globální liberalismus a židovskou kulturu. „Blaha uvedl, že pokud by přišly nějakému kandidátovi peníze z ruské nadace, nastal by na slovenské mediální scéně obrovský rozruch, došlo by k nálepkování „ruským agentem“, pro liberály však „americký agent“ evidentně problémem není, “ uvedl ruskou vládou financovaný server Sputnik.

Ocenění získala Zuzana Čaputová v roce 2016 za boj o uzavření skládky odpadu ve městě Pezinok. Čaputová protestovala proti skládce čtrnáct let a stála v čele veřejné kampaně. Lidé na demonstracích získali osm tisíc podpisů a Soudní dvůr Evropské unie v roce 2013 nakonec rozhodl, že skládka je nezákonná.

To, že ocenění – někdy přezdívané jako „zelená Nobelova cena“ – získala právě prezidentská kandidátka, podle dezinformačních webů není náhoda. Pozornost tématu věnoval portál Hlavné správy i server Zem a Vek. Podle nich environmentální cenu v minulosti získali jednotlivci, kteří se později dostali do vrcholné politiky v různých zemích. Jedná se například o Juana Mayra Maldonanda, který se stal později ministrem životního prostředí v Kolumbii, Luise Macase, který získal post poslance i ministra zemědělství v Ekvádoru nebo Marinu Silvaovou, ministryně a trojnásobná kandidátka na prezidentku Brazílie.

Komise Goldmanovy ceny má údajně „geniální talent na rozpoznávání budoucích politických talentů“. Po zisku cen se poté jejich majitelé stali politickými lídry v zemi, „kde demokracie musí bojovat se zlem“. Následně servery vyzývají čtenáře, aby také oni bojovali se zlem při prezidentských volbách.

Štefan Harabin je nepřítel a média dostala za úkol zaútočit na jeho osobu a na křesťany z řad voličů, zní tvrzení slovenských dezinformačních webů Zem a Vek či Postoj. Servery odkazují na článek slovenského deníku SME s titulkem Jak Harabinův senát poslal do vězení těžce nemocného františkána.

Jedná se o kauzu, kdy Harabin za komunismu odsoudil kněze Bystríka Janíka za údajný majetkový podvod. Slovenský Denník N v této kauze připomněl, že komunisté v té době soudili kněze za projevy víry. StB zasahovala proti tajným františkánům. Sám Harabin ale odmítl, že by kněze kvůli víře soudil.

Harabin, jak zmiňují dezinformační weby, opravdu v roce 1985 Janíka nejdříve osvobodil. Po odvolání prokuratury byl ale kněz uznán vinným a odsouzen na 28 měsíců.

Harabin podle dezinformačních webů neměl jinou možnost a musel Janíka odsoudit, odvolací soud rozhodl, že kněz je z podvodu vinen. Sám Harabin ve své knize Soudnost píše, že rozhodl „v intencích doporučení krajského soudu“. A samotný krajský soud celou věc vrátil s tím, že musí dojít k podrobnějšímu objasnění rozsahu věcí a peněz, poskytnutých poškozenou obviněnému, píše Denník N. Harabin tedy Janíka odsoudit nemusel.

Slovenský Denník N začátkem března zařadil kauzu, kdy měl Harabin za socialismu odsoudit kněze, mezi „mediální lži“.

Dezinformační weby se často strefují také do kandidáta vládní strany Směr-SD Maroše Šefčoviče a jeho působení v Evropské komisi. V Bruselu půsovbí již 15 let a je tedy údajně „absolutně odtržen od reality lidí žijících na Slovensku“. Portál Hlavné správy tak obviňuje stranu Směr-SD, že nedokáže postavit do prezidentských voleb proslovenského kandidáta. Šefčoviče označuje za kariéristu, prozápadního fanatika a eurohujera.

Média tak Šefčoviče údajně zobrazují jako kandidáta, který spasí Slovensko, a sám Ševčovič se snaží dostat do přízně médií svými „sluníčkářskými“ názory. Článek Hlavných správ se tak snaží vyzvat čtenáře, aby nevolili kandidáta vykazující prozápadní názory.

Server Zem a Vek zase přinesl zprávu, že Šefčovič je opakem kandidáta s lidskou tváří a kvůli svému – v tomto případě až dvacetiletému pobytu v Bruselu – je na Slovensku dezorientovaný. Šefčovič na svém facebookovém profilu v rámci své kampaně zveřejnil fotografii z návštěvy v jedné z firem a jako lokalitu uvedl Bánovce nad Ondavou. Doopravdy se ale údajně jednalo o Bánovce nad Bebravou. Politik na svém Facebooku od zveřejnění fotografií začátkem února lokalitu nezměnil.

Dvaapadesátiletý Šefčovič je členem Evropské komise od roku 2009. Předtím působil ve slovenské diplomacii i na vedoucích postech na ministerstvu zahraničních věcí. Absolvent Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Šefčovič je v současnosti v EK odpovědný za Energetickou unii. V rozhovoru pro deník E15 uvedl, že ze Slovenska nikdy neodešel, má trvalý pobyt v Bratislavě a děním na Slovensku žije a sleduje jej každý den.