Článek
K první erupci vulkánu Cumbre Vieja došlo přesně před měsícem. Proudy žhavé lávy pohltily od 19. září téměř 800 hektarů půdy a zničily asi 2 000 budov. Na ostrově, který má asi 83 000 obyvatel a je součástí souostroví Kanárské ostrovy u severozápadní Afriky, muselo své domovy opustit asi 7 000 lidí.
Sopka na La Palmě podle webu volcanodiscovery.com dál chrlí lávu a v porovnání s předchozími dny se aktivita v místě erupce včera večer zvýšila. Dnes ráno sloup dýmu dosáhl výšky přibližně 5000 metrů nad mořem a unášel se na sever. Ušetřil tak letiště, které je momentálně v provozu. Přesto stále dochází k rušení mnoha letů, letecké společnosti se zřejmě chtějí vyhnout riziku, že se podmínky během letu změní.
Lávový proud, který teče podél severního kraje nově vytvořeného lávového pole, se nadále přibližuje k městu La Laguna, jeho centrum ale zřejmě mine. Severozápadní proud lávy poblíž Tazacorte se dnes nacházel již jen 30 metrů od moře a možná ho brzy skutečně dosáhne. Proud lávy tekoucí do moře může ohrozit člověka několika způsoby, jak Seznam Zprávy v minulosti popsaly.
Culberta Cruzová žije s manželem Tonem Gonzalezem a psem v malém karavanu na parkovišti. „Jsem unavená, tak unavená… ale kdo jsme, abychom bojovali proti přírodě?“ řekla šestapadesátiletá zaměstnankyně nemocniční kuchyně pro agenturu Reuters.
Manželé žijí v malém obytném autě už měsíc a neustále z něj odstraňují sopečný popel. „Jeden den to vybuchne tam, druhý den se výduť otevře tady, je to jen utrpení a život ve strachu, čekání a modlení se, aby to přestalo,“ řekla Cruzová.
Po příkazu k evakuaci se Cruzová a Gonzalez nejprve ubytovali na farmě u příbuzných, až poté se s karavanem vydali na parkoviště. Tam dodnes mají k dispozici čerstvou vodu i elektřinu. „Nevíme, kdy to přestane, to je ten problém. Tohle je příroda a my se s tím musíme vyrovnat, je to větší než my,“ řekl Gonzalez.
Podle španělského Národního geografického institutu došlo v neděli na ostrově ke 42 seismickým pohybům, z nichž největší měl sílu 4,3 stupně. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se blížil konec erupcí, přestože je to obrovské přání,“ prohlásil prezident Angel Víctor Torres s odvoláním na názor vědců.
Postup lávového proudu
Příběh sopky se pod povrchem země vyvíjel již několik let, vulkán o sobě ale opravdově dal vědět až letošního 11. září. Toho dne ostrov zasáhlo zemětřesení. Stejně jako před deseti lety v případě podmořské erupce u nedalekého ostrova El Hierro tato aktivita naznačovala, že Kanárské ostrovy čeká nové nebezpečí. Vulkanologové tehdy vyloučili, že by v blízké době mělo dojít k erupci.
Otřesy obzvláště zesílily 19. září, kdy byl vyhlášen střední stupeň nebezpečí sopečné erupce. Krátce po třetí hodině odpoledne začala sopka v pohoří Montaña Rajada soptit. Místní krizový tým Pevolca okamžitě nařídil evakuaci 5 000 lidí. V 17 hodin úřady zvýšily stupeň výstrahy na červený, což se dotklo řady obcí, v nichž podle webu El País žije až 35 000 lidí.
Dne 21. září láva podle webu El País vstoupila do obce Todoque, kde žilo 1 300 lidí. Město zcela srovnala se zemí a přiměla úřady nařídit evakuaci dalších oblastí. 28. září řeka roztavené horniny dosáhla moře.
12. října se objevil nový průduch na severozápadě sopečného kužele. Roztavená hornina se začala dělit do různých lávových proudů. Část lávy proudila na jih, kde zničila mnoho hektarů zemědělské půdy, jiné proudy tekly na sever a vynutily si evakuaci dalších oblastí. O týden později se nový lávový proud vytvořil kolem hory Montaña de La Laguna, která se nachází ve stejnojmenné obci.
Po měsíci nepřetržitých erupcí doprovázených drobnými zemětřeseními geologové tvrdí, že netuší, jak dlouho ještě potrvá. Sopka denně do ovzduší vypouští asi 10 000 tun emisí oxidu siřičitého. Aby začala být považována za „vyhaslou“, měla by denně vypouštět 400 tun nebo méně, řekl novinářům David Calvo, odborník z vulkanologického institutu Involcan.
La Palma je podle rozlohy pátým největším ostrovem Kanárského souostroví. Láva zasáhla pouhé 1 procento jeho celkové plochy, v této oblasti ale žily tisíce lidí.
Sopka na ostrově La Palma samozřejmě není v historii Kanárských ostrovů, které vznikly sopečnou činností, ojedinělá. Jedná se o třetí sopečnou erupci na tomto ostrově za posledních sto let, přičemž k poslední došlo v roce 1971.
Otázkou nyní je, jak dlouho bude sopečná činnost trvat. V tuto chvíli, po měsíci od erupce, nic nenasvědčuje tomu, že by sopka slábla. Emise oxidu siřičitého zůstávají vysoké a nadále je zde velká seismická aktivita, což naznačuje, že se láva stále snaží dostat na povrch. Do té doby zůstává ostrov La Palma vydán na milost a nemilost rozmarům přírody. „Sopka obvykle dělá to, co považuje za nejlepší,“ řekl podle webu El País rezignovaně mluvčí vědeckého výboru.
