Sopka poblíž Reykjavíku vybuchla, nebe zbarvila do ruda

Poblíž islandského hlavního města Reykjavík vybuchl vulkán Fagradalsfjall. Informoval o tom islandský meteorologický úřad. K sopečné erupci došlo na poloostrově Reykjanes zhruba 30 km od islandské metropole. V místě výbuchu vznikla trhlina o délce 500 až 700 metrů. Mezinárodní letiště Keflavík podle agentury Reuters dočasně pozastavilo veškeré příchozí a odchozí lety.

Islanďany v posledních týdnech neustále rušily desítky tisíc zemětřesení, z nichž některá dosáhla síly až 5,7 stupně a vědci sopečnou erupci předpovídali. Oblast je ohniskem sopečné a seismické aktivity, v minulých týdnech jí otřáslo až 40 000 výbuchů.

Tamní média ukazují obrázky noční oblohy ozářené jasně červenou barvou. Na místo se vydal vrtulník s vědeckým osazenstvem, aby posoudil rozsah erupce, sdělilo letiště Reuters. Oblast ale není hustě osídlená a nepředpokládá se tak, že by erupce někoho ohrozila, napsala agentura AFP.

Přesto tamní policie nařídila rezidentům bydlícím východně od vulkánu, aby měli zavřená okna a zůstali doma kvůli možnému riziku otravy plynem, který by z místa mohl přivát vítr. Jedná se především o nebezpečí úniku oxidu siřičitého z místa erupce, který může mít pro lidské zdraví až fatální následky.

První známky sopečné činnosti zaznamenala meteorologická stanice ve 22:40 SEČ. Erupci pak potvrdily satelitní snímky a webové kamery, uvedla stanice na svém webu. Na Twitteru napsala, že seismografy ale zaznamenaly jen velmi malé turbulence.

„Z okna vidím zářící rudou oblohu,“ popisuje Rannveig Gudmundsdottir, která bydlí pár kilometrů od místa erupce. „Všichni nasedají do aut, aby se tam jeli podívat,“ dodala pro Reuters.

Experti probuzení vulkánu čekali. Neobávají se ale, že by jeho probuzení mohlo ovlivnit leteckou dopravu tak, jako výbuch sopky Eyjafjallajokull v roce 2010. Tehdy byla ochromena letecká doprava na celém světě. Pro region Reykjanes je typická sopečná erupce v podobě vyvěrání magma na povrch a nedochází k lávovým explozím do výšky jako v případě Eyjafjallajokull. Sopečná činnost v této oblasti byla stovky let neaktivní. Naposledy k ní došlo před 781 lety.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení. Zdrojem poslední vlny otřesů byla velká masa roztavené horniny známé jako magma, která se pohybovala asi kilometr pod povrchem poloostrova a snažila se prodrat na povrch.