Článek
Raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odstartovala v neděli přesně v ohlášených 3:31 místního času (9:31 SELČ).
Sonda má vnést nové světlo do poznatků o Slunci, měření elektrických a magnetických polí a má také fotografovat sluneční atmosféru. Nese přístroje, které mají být schopny zaznamenat detaily nezachytitelné z větší vzdálenosti. Je chráněná obalem, který jí umožní obstát i v teplotě kolem 1370 stupňů Celsia.
Záznam ze startu rakety Delta IV Heavy nesoucí raketu Parker Solar Probe.Video: NASA
Sonda nese jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. NASA podle médií poprvé pro název sondy použila jméno dosud žijícího vědce. Jedenadevadesátiletý Parker start sledoval a řekl, že doufá, že sonda přinese poznatky o sluneční koróně.
Původně byl start ohlášen na sobotu, ale musel být několikrát odložen a nakonec se odpočet zastavil minutu a 55 sekund před startem. Odklad byl způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Dnes bylo pro start vymezeno okénko 65 minut.
Mise Parker Solar Probe, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění. Za to prý rovněž mohly problémy s raketou.
Těleso o hmotnosti téměř 700 kilogramů využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřeno ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet sondu i přístroje v přiměřené teplotě.
Sonda má uskutečnit 24 obletů a konec její mise je naplánován na rok 2025. Největšího přiblížení dosáhne v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se dostala západoněmecká sonda Helios 2, která byla 41,9 milionu kilometrů daleko. Slunci nejbližší planeta Merkur obíhá kolem naší hvězdy ve vzdálenosti bezmála 58 milionů kilometrů.
