Článek
Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleným více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení. Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.
„Nemohu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“ Cílem bylo získat alespoň 60 g vzorků, podle BBC ale možná i jeden kilogram a více.
Mise začala v září 2016 vypuštěním sondy, která pak po dvouleté cestě dorazila k Bennu v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu.
Při odběru vzorků se příslušný mechanismus na pět vteřin dotkne Bennu, vystřelí stlačený dusík, čímž na povrchu zvíří materiál, z něhož část sonda odebere, než se opět vzdálí. K dispozici jsou zdroje pro tři takovéto manévry. Vědecký a technický tým však bude potřebovat čas, aby vyhodnotil, co přesně mohlo být ve sběrné komoře zachyceno. „Toto byl milník této mise. Nyní máme pár dní na to, abychom zjistili, jaké množství tohoto úžasného vzorku, na který jsme pomýšleli celá desetiletí, jsme získali,“ cituje BBC Thomase Zurbuchena, vědeckého spolupracovníka NASA.
Congratulations to the entire @OSIRISREx team and all of @NASA’s partners on this mission! We are on the way to returning the largest sample brought home from space since Apollo. If all goes well, this sample will be studied by scientists for generations to come! https://t.co/rdNtObIxht
— Jim Bridenstine (@JimBridenstine) October 20, 2020
Na návrat domů by se sonda OSIRIS-REx měla od Bennu vydat přibližně v polovině příštího roku. Přistání na Zemi NASA naplánovala na 24. září 2023.
Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa totiž v dávné minulosti s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.
Řada vědců doufá, že dostane možnost analyzovat jakékoli materiály přivezené z Bennu. „Asteroidy jako Bennu se formovaly v nejranějších dobách sluneční soustavy. Jsou to v podstatě stavební kameny planet – časová kapsle, která nám řekne, jak vznikly a vyvinuly se planety a Slunce. Bennu nám může opravdu pomoci při hloubkovém zkoumání toho, jak k tomuto procesu skutečně dochází,“ řekla BBC Sara Russellová z londýnského Přírodovědného muzea.
U Bennu je navíc podle vědců malá šance, že koncem příštího století jeho malá část zasáhne Zemi, nepůjde ale o událost, která by ohrožovala život na naší planetě, píše The Guardian. Čím více toho vědci vědí o pohybu a vlastnostech potenciálně nebezpečných vesmírných hornin, tím lépe, píše britský deník. NASA mezitím plánuje v příštích dvou letech zahájit další tři mise spojené s asteroidy, ve všech případech půjde o jednosměrné lety.
