Článek
Hajabusa 2 se na povrch asteroidu po několika týdnech vrátí, aby z místa výbuchu odebrala vzorky. Na Zemi by se s nimi měla vrátit v prosinci 2020.
Vzorky by mohly vědcům pomoct pochopit, za jakých podmínek vznikla sluneční soustava. Japonská národní vesmírná agentura (JAXA) zatím nemá k dispozici snímky, které by potvrdily úspěch detonace. Samotná sonda je ale v pořádku.
Hajabusa 2 sestoupila do výšky 500 metrů nad povrch, vypustila ostřelovací zařízení a vzdálila se do bezpečí. Následně vypuštěné zařízení vystřelilo měděný projektil, který měl po nárazu vytvořit až desetimetrový kráter. Zda se vytvoření kráteru podařilo, se JAXA dozví později.
Na ostřelování povrchu asteroidu ze zhruba kilometrové vzdálenosti dohlížela kamera DCAM3, kterou sonda rovněž vypustila. Kamera nejprve snímky předá mateřské sondě, jež je přepošle na Zemi. Podle BBC není známo, kdy letové středisko bude mít záznam k dispozici, ale o úspěchu celého experimentu budou vědci vědět až koncem dubna.
Pokud se kráter podařilo vytvořit, sonda se na místo dopadu po několika týdnech vrátí, aby z něho odebrala vzorky.
Hajabusa 2 již na konci února získala vzorky z povrchu tělesa pomocí sběrné hubice. Aparát se tehdy těsně přiblížil k plošině o průměru šesti metrů a hubice na okamžik dosáhla kontaktu s povrchem.
V sondě není žádné zařízení, které by přítomnost materiálu v úložném pouzdře potvrdilo. Odborníci z JAXA nicméně po vyhodnocení videa poznamenali, že množství materiálu uvolněného při této operaci z asteroidu zvyšuje pravděpodobnost úspěšného odběru.
Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2. Přistání na povrchu je plánováno na červenec.
Nynější mise je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.
