Článek
Největší solární elektrárna v Česku leží nedaleko Ralska v okrese Česká Lípa a se svým instalovaným výkonem 55 MW zabírá plochu 29 hektarů. Potřebovali bychom zhruba 6,5 Václavských náměstí, aby se tam elektrárna s takovou plochou dokázala vměstnat.
Proti solárům, které rostou ve světě, je však Ralsko jen chudý příbuzný. Agentura Bloomberg upozornila, že za posledních deset let spadla cena panelů o 88 procent a podle odhadů by měla do roku 2030 klesnout o dalších 43 procent. Vzhledem ke snižování cen fotovoltaických panelů se solární parky rozrůstají do obrovských rozměrů a svou instalovanou kapacitou už se dokážou měřit s tradičními uhelnými, plynovými i jadernými zdroji. V roce 2019 začalo ve světě dodávat energii hned 35 solárních parků s výkonem nad 200 MW, což představuje meziroční nárůst o 17 procent.
Čím větší, tím lepší
A to, v kombinaci se všeobecným zeleným tahem, už dokáže k investicím přesvědčit i opravdu velké hráče typu penzijních fondů. „Čím větší, tím lepší. Manažeři takových fondů nevstanou z postele kvůli obchodům pod 100 milionů eur,“ řekl Pietro Radoia, který se v Bloombergu specializuje na solární energetiku. Obrovské solární elektrárny potřebují ke svému rozvoji odpovídající plochy, což zase zatraktivňuje investice do půdy, která by jinak mohla ležet ladem.
Jenže ani zeleným zdrojům se nevyhýbá známé dilema z fosilní éry – všichni chtějí mít zelenou energii, ale nikdo nechce mít vrtule nebo panely za domem. Majitelé nemovitostí se bojí o podobu okolí a samozřejmě také o cenu svých domů. Investorská logika je ale neúprosná, větší je z pohledu snižování nejrůznějších nákladů opravdu lepší – ať už jde o cenu půdy, ostrahu, oplocení či přenosovou síť. Nižší náklady se pak mohou propsat také do nižší ceny pro koncového spotřebitele.
Jeden a půl Temelína
„Bez velkých solárních a větrných parků prostě žádný přechod k obnovitelným zdrojům nebude,“ shrnul situaci Harry Boyd-Carpenter z Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Její blízkovýchodní odnož pomáhá financovat rozsáhlý solární projekt Benban v egyptské poušti. Leží severně od města Asuán a stejnojmenné přehrady a s plánovanou plochou více než 37 kilometrů čtverečních má mít instalovaný výkon více než 1,6 gigawattu. To je asi jako jeden a půl temelínského jaderného bloku.
Z velkých solárních a větrných parků sice mohou být nadšeni finančníci, protože se jim pak hezky snižují náklady, ale pro energetiky nemusí jít nutně o výhru. Zvlášť v případě proměnlivé oblačnosti jako v Česku to klade vyšší nároky na řízení sítě. Stačí, aby se přes elektrárnu přesouval stín a její výkon se výrazně mění. V egyptské poušti to ale zase tak často nehrozí, podle meteorologických dat bývá obloha zcela bez mraků v průměru 250 dnů v roce.
