Nová Sněmovna bez levice. Zástupci seniorů se bojí o slevy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přestože sociální demokraté i komunisté ve volbách propadli, neobává se většina oslovených expertů toho, že by kvůli tomu z Poslanecké sněmovny zmizela i levicová politika a solidární přístup k ohroženým lidem.

Podle oslovených odborníků, kteří se dlouhodobě věnují sociálním tématům a jednají o nich i s poslanci, totiž více záleží na jednotlivých osobnostech než na oficiální politické orientaci strany.

„Je to hodně o lidech, kteří to myslí dobře s republikou a s lidmi. Nechtějí, aby lidé končili na ulici,“ komentuje Iva Kuchyňková z Charity ČR, kde má na starosti advokacii sociální oblasti.

„Nedělil bych to na levici a pravici, ale na zodpovědnost a kvalitní legislativu. Ale určitě nám budou chybět zákonodárci z Pirátů, kteří si analyzovali dopady některých zákonů a snažili se podporovat pěstouny, rodiče nebo návrhy kolem sociálního bydlení,“ říká Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení. Ten upozorňuje na to, že poslanci sociální demokracie a KSČM naopak častokrát hlasovali spíše pro represivnější návrhy proti sociálně slabým.

KSČM i ČSSD v letošních volbách nezískaly pět procent hlasů nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny:

Například letos schválená novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která je veřejně známá pod zkratkou „Třikrát a dost“, zavádí do legislativy hrozbu toho, že lidé přijdou o část dávek, pokud nebudou opakovaně platit pokuty za vybrané závažnější přestupky. Odborníci na sociální problematiku novelu kritizují, přitom během hlasování v Poslanecké sněmovně ji podpořilo osm komunistických poslanců z patnácti a žádný nehlasoval proti. Z ČSSD hlasovali čtyři proti, ostatní se nepřihlásili nebo omluvili.

Podobně hlasovala levice začátkem roku 2017 pro novelu, která zavádí takzvané bezdoplatkové zóny a kterou letos zrušil Ústavní soud a soudce zpravodaj o ní po vyhlášení nálezu řekl, že „je v rozporu s elementárními základy spravedlnosti“. Žádný z poslanců v tehdejším složení Sněmovny nehlasoval proti této změně, a naopak ji podpořilo i 38 sociálních demokratů a pět komunistů.

Podle Víta Lesáka je přitom jasné, že na poslance čekají citlivá sociální témata – drahota, nedostupné bydlení či dopady pandemie covidu.

I předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula odmítá, že by jednání s pravicovou vládou mělo být ostřejší než doposud. „To bych si nedovolil dopředu soudit. Nevím, kdy bude vláda, jaká bude vláda, jaký bude mít směr, jaké bude mít programové prohlášení. A třeba to bude právě ta vláda, kterou celou dobu vyzýváme, aby vznikla: moudrá vláda. Pak se nemusí obávat žádných problémů,“ reaguje Josef Středula.

Někteří oslovení odborníci jsou přesto z vypadnutí levice ze Sněmovny znepokojení.

Třeba prezident spolku Senioři ČR Vladimír Dryml se hrozí, že se ustoupí od současné politiky zvyšování důchodů. „A měli by být zachované slevy na jízdné pro důchodce, pro ně je to důležitá věc. Politici by si měli uvědomit, že budou jednou staří a budou důchodci,“ podotýká Vladimír Dryml.

Prezidentka České asociace povinných, která bojuje za práva lidí v exekucích, se zase obává, že se nová Sněmovna odchýlí od trendu hledat pro lidi v dluzích reálnou možnost oddlužení. „Obávám se, že zakonzervování současného stavu by bylo ještě dobré. Skutečně se obávám toho, že nikdo s exekučním řádem nehne a že vliv velkých úřadů bude takový, že si to ani neumíme představit,“ tvrdí Denisa Rohanová.

Podobně vnímá situaci i Daniel Hůle, který se dlouhodobě zabývá problematikou předlužení u Člověka v tísni. „Paradoxně zájmy věřitelů ve Sněmovně posílí,“ říká Daniel Hůle.

Sám se ale obává i toho, že ze Sněmovny mizí přirozený dosavadní systém protiváh, tedy že když je u moci pravice, tak má v opozici levici, a naopak. „Teď nastala specifická situace, že bude konzervativní pravicová vláda, ale bude mít ještě pravicovější nebo populističtější opozici. Takže se na vládní úrovni složitě vyjedná kompromis s KDU-ČSL, aby se nevozili po chudých lidech a k tomu je pak bude tlačit opozice,“ líčí expert z Člověka v tísni.

Právě KDU-ČSL se i k levicovější politice hlásí. „Říkám to naplno. Chci ubezpečit voliče, že budeme sociálním svědomím budoucí vlády,“ sdělil na tiskové konferenci místopředseda lidovců Petr Hladík.

Mezi poslanci nově usedne například brněnská lidovecká politička Marie Jílková, která se zaobírala tématem dětských skupin jako alternativy školek a zasadila se o to, že nebyly zrušené. „Sociální politika je výzva, kam by se KDU-ČSL měla dívat a neopouštět voliče, jejichž hlasy teď nejsou reprezentované ve Sněmovně. Máme mnoho expertů v krajích, kteří se sociální problematikou zabývají a nabídnou své zkušenosti,“ řekla nová poslankyně.