Článek
Skotský průkopník fotografie John Thomson dokumentoval život lidí v ulicích Londýna v roce 1877. Série snímků je považována za klasický příklad sociálního dokumentu.
Na tomto souboru spolupracoval s novinářem Adolphem Smithem, se kterým se od roku 1866 znali z redakce Royal Geographic Society. Společně připravovali měsíčník Street Life in London (Pouliční život v Londýně) v letech 1876-1877.
Fotografie života lidí z ulic Londýna doprovázel textem. Jednalo se o průkopnické využití sociální dokumentární fotografie ve fotožurnalistice.
Série fotografií byla později vydávána v knižní formě v roce 1878 pod stejným názvem: Street Life in London. Je považována za klíčové dílo v historii dokumentární fotografie.
Thomsonova práce se zaměřuje převážně na sociální podmínky lidí z londýnských ulic.
Byla to doba viktoriánská, období prosperity britského impéria, průmyslových inovací a rozvoje vzdělané střední třídy britské společnosti.
Rostoucí industrializaci ovšem doprovázela zvětšující se chudoba dělníků. Kniha Street Life in London je plná postav jak z knih Charlese Dickense.
V knize se dozvíte o podnikání, které pomáhalo přežít chudým ve viktoriánském Londýně. Jsou zde portréty podomních prodejců, výrobců deštníků a slunečníků, obchodníků se starými oděvy, „wall workerů“, výrobců zázvorového piva, pouličních lékařů, kteří dělali na své chudé pacienty dojem tím, že jim diagnostikovali nemoc ve smyšlené latině, a mnoho dalších.
Střední třídě se dařilo, nedřela od soumraku do úsvitu. Volný čas zapříčinil rozvoj volnočasových aktivit, kultury a sportu. V roce 1877 se také konal první wimbledonský turnaj.
Dovolte úryvek z knihy v pasáži věnované Jacobusovi Parkerovi. Byl známý jako „dramatický čistič bot“, svým zákazníkům vyprávěl, jak pracoval pro vládu a účinkoval v mnoha hrách v londýnských divadlech. Načež: „Jsem najednou onemocněl, přišel o zrak v levém oku a musel opustit své zaměstnání... Teď je ze mě cídič bot, k vašim službám, vyzbrojen licencí podomního prodavače... Abych pravdu řekl, když pomyslím na svou minulost a přítomnost, jsem překvapený, že se cítím tak šťastný a spokojený.“
Další úryvek, ústřední postavou je John Day. Po letech opilství se mu „podařilo zahlédnout záblesk jeho vlastního zjevu v odraze zrcadla veřejného domu. Jeho rozmazané oči, pokřivené rysy a odporný, degradovaný vzhled v něm vyvolaly tak náhlý a silný dojem, že... „si za penny objednal sklenici piva a přísahal, že bude poslední.“
Prodejci zázvorového piva a opravář deštníků.
Veřejná dezinfekční četa londýnských ulic.
Lodníci na Temži.
Zahradníci z Covent Garden.
