Sobotka ušetřil Babišovi desítky milionů, ukazuje audit

Na jaře 2017, psal se přesně 24. květen, byl Andrej Babiš hodně rozčilený. „Dneska zvítězila korupční hydra Kalousek-Sobotka. Protože jsem odvolán na vylhaných věcech,“ zvýšil hlas vicepremiér a ministr financí Babiš.

Tehdejší ministerský předseda Bohuslav Sobotka jej dal odvolat z vlády kvůli podezřením, že v roli majitele koncernu Agrofert krátil daně díky jednokorunovým dluhopisům, že podváděl s dotacemi u Čapího hnízda a že ovlivňuje média, která vlastní.

S odstupem času se ukazuje, že Babišův tehdejší vyhazov ušetřil desítky milionů korun. Vyplývá to ze závěrečné zprávy auditorů Evropské komise, kterou mají v originálním znění Seznam Zprávy k dispozici.

Na 238 stranách auditu, k nimž ještě patří několik stran příloh, totiž auditoři uznali jednu klíčovou připomínku českých úřadů. Unijní experti sice setrvali v přesvědčení, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a ovládá holding Agrofert, ačkoliv jej vložil do svěřenských fondů, nicméně v době po „vyhazovu“ ze Sobotkovy vlády a až do chvíle, kdy se stal po volbách v roce 2017 premiérem, nebyl v žádné exekutivní funkci. A právě na dotace přidělené v tomto období se tak střet zájmů nemůže vztahovat a Česko o peníze za toto období nepřijde.

„(Původní) návrh auditní zprávy nebere v úvahu fakt, že v části sledovaného období nebyl pan Babiš veřejným činitelem ve smyslu zákona o střetu zájmů,“ cituje na straně 28 finální report z Bruselu námitku českých úřadů a uznává ji. „Mezi 25. květnem a 6. prosincem 2017 nebyl pan Babiš členem vlády ani vedoucím jiného centrálního úřadu státní správy,“ argumentovali čeští úředníci.

A na to unijní experti slyšeli. Na straně 58 přiznávají, že dotace přidělené firmám z holdingu Agrofert v tomto období nejsou v rozporu s pravidly o střetu zájmů.

„Zachráněno“ takto bylo pět projektů. Například ekologizace energetických zdrojů u společnosti Wotan Forest, na niž z unijních peněz bylo vyčleněno 61 milionů korun, nebo likvidace staré ekologické zátěže, na kterou firma Navos získala přes 25 milionů korun.

Na jiné argumenty českých úředníků, proč není Andrej Babiš ve střetu zájmů, Brusel ohled nebral a důkladně je na prvních 60 stranách rozcupoval. Neuvěřil například, že Andrej Babiš nemá vliv na svěřenské fondy, a dokládá to mimo jiné i tím, že dohlížet na jejich chod má Monika Babišová.

Navíc v další pasáži auditoři volí ještě alternativní cestu, jak svěřenské fondy, v nichž je zaparkovaný Agrofert, zpochybnit. Podle nich už jejich založení popírá český zákon o střetu zájmů a jeho smysl. A tudíž jde od počátku neplatný právní akt.

Dílčí úspěchy si ale česká ministerstva, která předběžnou auditní zprávu rozporovala, připsat mohou i v jiných případech, než je jen „vyhazov“ Andreje Babiše ze Sobotkovy vlády.

Od strany 71 až do závěrů začínajících na straně 219 se auditní zpráva vypořádá s jednotlivými pochybení ať už českých dotačních orgánů, nebo chyb u konkrétních projektů, jako je proslavený stomilionový příspěvek na linku na toustový chleba Penam.

Zejména u Operačního programu Životní prostředí se Česku podařilo doložit, že chyby, které mu vyčítá předběžný audit, jsou již napraveny. Šlo například o dostatečné proškolení dotačních úředníků, že mají sledovat střet zájmů, nebo chybějící etický kodex pro ty, kteří přijdou s dotacemi do styku. Totéž platí pro námitku auditorů, že nám dříve v tomto programu chybělo kritérium, že by žadatel měl získat alespoň minimální počet bodů, aby na dotaci dosáhl.

Mnohem hůř dopadly finální verdikty o Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spadajícím pod Ministerstvo průmyslu. Tam se podařilo českým úředníkům dosáhnout jen minimálních změn původního postoje auditorů. Nejznámější kauzy, které Seznam Zprávy dopodrobna popsaly dříve, tedy inovativní sirná hnojiva z Lovochemie  a průlomový toustový chleba z Penamu, si vysloužily v závěrečné zprávě ještě více pozornosti než v předběžném auditu z konce května. Tentokrát na desítkách stran vysvětlují unijní odborníci, co skutečně je „inovace“, aby českým úřadům osvětlili, kam příště poslat peníze. A proč zrovna tyto projekty si je nezaslouží.

Sečteno a podtrženo, konkrétní cifra, která na konci auditu v Příloze II signalizuje, kolik chce Brusel vrátit do své pokladny, převyšuje 285 milionů korun. To je výrazně nižší částka než před půl rokem, kdy se jednalo o 451 milionů. Nicméně, nařízení pro českou stranu obsažené v auditu také zní: Udělejte hloubkovou kontrolu u veškerých projektů, které pocházejí z dílny Agrofertu. Bruselští auditoři totiž prověřili „jen“ vzorek 36 případů z celkem 98. Zejména se dožadují toho, aby se česká strana zaměřila na probíhající program Ministerstva průmyslu. Tam totiž auditoři prověřili deset projektů z 22. A chybovost vyčíslili na nemilosrdných 96,7 procenta.