Článek
„V mých zápasech nebyli rozhodčí, proměněné penalty, zahozené šance nebo výkony mých spoluhráčů. Nekoukal jsem se na to, jaký je zrovna stav a jaká minuta. Všechny tyhle faktory jsem dal stranou a během zápasu je úplně ignoroval. Soustředil jsem se jen na vlastní výkon. Bez ohledu na okolí jsem udržoval stabilní hladinu emocí, svou energii jsem soustředil na to, co mám dělat,“ říká v rozhovoru pro Bez frází plus Petr Čech.
Devítinásobný český fotbalista roku a rekordman anglické ligy v počtu vychytaných nul v něm otevřeně a na konkrétním případu vystihuje, v čem byl jiný než ostatní. A proč se stal jedním z nejúspěšnějších fotbalových brankářů historie. Vrací se k 19. květnu roku 2012 a vychytanému penaltovému rozstřelu ve finále Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov.
„Samotné finále je nejvíc stresová záležitost, jakou si člověk může na fotbalovém hřišti představit. To finále sleduje tři čtvrtě světa a každý pak rozebírá jakoukoliv chybičku. Tlak je obrovský. Proces přípravy k samotnému zápasu provází spousta informací, ale taky vědomí, že to může být naposled, kdy v kariéře dostanete šanci tuhle trofej vyhrát. Můj systém – eliminovat všechny tyhle faktory okolo – mi tenkrát v Mnichově pomohl finále projít s ledovým klidem,“ líčí Petr Čech.
Když mluví o svém největším úspěchu na evropské klubové scéně, sluší se připomenout i okolnosti samotného zápasu. Zejména pak tu za stavu 1:1, kdy Petr Čech chytil penaltu Arjenu Robbenovi v páté minutě nastavení, a tím dal Chelsea šanci bojovat dál.
„Navzdory očekávání, tlaku a napětí jsem zvládl udržet koncentraci na to, co jsem potřeboval. Měl jsem nakoukané všechny penalty Bayernu za posledních pět let a bylo důležité nepanikařit, abych si všechny informace správně spojil. A možná i to byl klíč k úspěchu,“ říká Petr Čech.
„Teď se to možná jednoduše řekne, ale i v následném penaltovém rozstřelu jsem věděl, že (čtvrtou) penaltu chytnu. Chytil jsem i pátou a bylo hotovo.“
Nový díl pořadu Bez frází plus je upřímným náhledem do duše a přemýšlení fotbalového šampiona. Fotbalisty, který dobyl svět i díky tomu, že nehleděl na druhé a šel svou vlastní cestou. Byl zkrátka jiný než ostatní. Jediný ze sta. Právě o tomto svém přístupu k životu Petr Čech otevřeně vypráví také v nové knize Bez frází 3, jíž propůjčil svou tvář na titulní stranu.
Celý rozhovor s rekordmanem v počtu reprezentačních startů, vítězem Ligy mistrů a čtyřnásobným šampionem anglické Premier League si můžete pustit v úvodním videu. Petr Čech v něm mluvil také o snech jako o té nejlepší motivaci. O hledání a pokoušení vlastních limitů, protože člověk musí nejlépe vidět hranici, kdy dělá věci jenom proto, aby byli spokojení všichni kolem. Nebo proto, aby byl nakonec spokojený sám se sebou.
Bez frází plus vychází na Seznam Zprávách v premiéře každé pondělí ve 12:00.
Petr Čech: Jediný ze sta
Kdysi při snídani mi to došlo a dodnes se pousměju snad kdykoliv, když otevírám jogurt.
Tenhle jednoduchý příklad používám často, pokud někomu vysvětluju svůj přístup k řešení úkolů.
Jakmile totiž nějaký úkol dostanu, snažím se ho automaticky splnit na sto procent. V banálním případě jogurtu to znamená sníst ho celý tak, aby kalíšek zůstal prázdný.
Potřebuju k tomu samotný jogurt, lžičku, obě ruce a proces o čtyřech krocích.
Zaprvé, musím kelímek jednou rukou chytit.
Zadruhé, druhou rukou ho musím otevřít.
Bez chycení ho těžko otevřu, a když ho neotevřu, nemůžu ho jíst.
Pak mám za úkol vzít lžičku.
Začtvrté, vyjíst jogurt.
Přeskočte kterýkoliv z těchto kroků a nikdy úkol nesplníte na sto procent. Pokud jogurt vůbec neotevřete, můžete lžičku držet, jak chcete, ale nemáte co jíst. Bez lžičky ho otevřený možná vypijete, ale nikdy ne tak, abyste ho z kelímku dostali všechen.
Úkol tak v každém případě bude splněný jen zčásti, což je pro mě neakceptovatelné.
Každý proces, každá činnost sestává z takovýchto jednotlivých kroků. A můj přístup je jednoduchý – žádné z nich nepřeskakuju. Mám v sobě zakořeněnou disciplínu, že abych dosáhl co nejlepšího výsledku, musím jít krok po kroku. Jakmile člověk jeden vynechá, má problém a zadaný úkol nesplní. I ve fotbale většina chyb vzniká jen a pouze z toho, že někdo část procesu přeskočí.
Toto je úryvek z příběhu Bez frází Petra Čecha. Celý příběh si můžete přečíst exkluzivně pouze v nové knize Bez frází 3.
