Šnobr: Stát lže a podvádí, když mluví o energetické budoucnosti

Česko je podle Šnobra jedinou zemí ve vyspělém světě, která chce odklon od uhlí řešit stavbou velkého jaderného bloku. „Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční až třetinové proti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční,“ prohlásil na Investičním fóru Šnobr, který se energetickému trhu věnuje 25 let.

Na jeho predikcích vydělala desítky miliard korun skupina J&T či Pavel Tykač. Dnes Šnobr zastupuje skupinu minoritních akcionářů ČEZu, která tvrdě kritizuje kroky současného vedení firmy, protože podle nich znehodnocuje majetek, společnost špatně řídí a nebere ohled na návrhy a výhrady minoritářů.

Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více.

Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise CO2, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. Německý trh potáhne ceny i v Česku, protože česká energetika je s německou těsně provázaná. „Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé,“ říká Šnobr.

Cena povolenky, kterou velcí znečišťovatelé platí na každou vypuštěnou tunu emisí, stoupla od roku 2017 z pěti eur na současných 24 až 25 eur. Růst ale není u konce. „Jsem přesvědčen, že do roku 2021 uvidíme cenu povolenky vyšší než 35 eur,“ řekl Šnobr v přednášce na Investičním fóru. Každé zdražení povolenky o jedno euro podle něj přitom způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až celé euro na megawatthodinu.

Povolenky podle Šnobra zdražily regulační zásahy Bruselu z přelomu let 2017 a 2018. A budou dál stoupat s tím, jak v Německu končí vysoké dotace na obnovitelné zdroje, budované v prvních deseti letech tohoto tisíciletí.

„Nejdražší obnovitelné zdroje postavené v letech 2000 až 2010 v Německu pomalu ukončí provoz, dotace začnou odpadávat. Nové zdroje už nemají tak vysokou podporu. Počítá se s tím, že podpora v Německu naposledy vzroste v roce 2020, ale pak se bude snižovat a do roku 2023 klesne o pětinu,“ popisuje předpokládaný vývoj.

Nedá se přitom podle něj čekat, že by to zlevnilo energii spotřebitelům. Soudí, že ušetřené peníze budou vrženy spíše do trhu s emisními povolenkami. A to způsobí další růst jejich ceny až ke 35 eurům.

Dražší povolenky mají motivovat znečišťovatele k ekologickým investicím, zároveň ale dál potáhnou nahoru ceny energií.

Pro vývoj cen v regionu bude důležitý i další faktor. Německo v letech 2021 až 2022 odstaví zbývajících 8,5 tisíce megawattů instalovaného výkonu svých jaderných elektráren, současně chce zavírat uhelné elektrárny. Investice do obnovitelných zdrojů po snížení veřejné podpory přitom slábnou. A tak zatímco v letech 2010 až 2020 panovala v regionu právě kvůli boomu zelených elektráren velká nadprodukce elektřiny a Německo bylo jejím velkým vývozcem, bilance se rychle obrátí.

Celé vystoupení Michal Šnobra na Investičním fóru 2020:

„Přebytek elektřiny v následujících letech zmizí jako mávnutím proutku, Německo bude pravděpodobně dočasně dokonce deficitním trhem, z velkého exportéra se stane dovozcem. A je-li elektřiny málo a k tomu ještě hrozí růst cen povolenek, může to znamenat jen velký růst ceny elektřiny,“ varuje Šnobr.

Odchod od uhlí se podle respektovaného analytika dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. Ojedinělá česká představa, že při tomto procesu pomůže stavba velkého jaderného bloku v Dukovanech, je podle Šnobra zcestná.

„Jádro dnes neumí nikdo na světě, ani jaderné velmoci, postavit v plánovaném čase a za rozumnou cenu,“ varuje s odkazem na zkušenost Velké Británie, která při uhelném útlumu sází právě na plyn a zelené elektrárny. Stavba velké jaderné elektrárny Hinkley Point se oproti plánům obrovsky prodražila i opozdila.

„Jádro je i v zemi, kde má tradici, velký problém na desítky let dopředu. Česko je jediná země na světě, která říká, že se v energetice všechno vyřeší jádrem. Je to naprostý nesmysl. Bez rozvoje obnovitelných zdrojů současně s plynem není možno opustit uhelnou energetiku,“ tvrdí Šnobr.

Trendem v jaderné energetice je podle něj navíc návrat k menším jaderným blokům, Česko pro Dukovany přitom stále počítá s velkým reaktorem nad tisíc megawattů. „Takové se ale ani nebudou hodit do rozvodných sítí,“ připomíná Šnobr změny decentralizující se energetiky.

Dalším otazníkem jsou náklady na jádro.

Politici ujišťují, že nový dukovanský blok přijde zhruba na 120 až 160 miliard korun. „Všechny jaderné projekty v USA ale ukazují ceny nad 300 miliard. Stát lže a podvádí, když říká, že to bude polovina,“ řekl Šnobr.

O předpokládaných 300miliardových nákladech před časem mluvil v rozhovoru pro Seznam třeba i Martin Uhlíř, ředitel dceřiné firmy ČEZu Elektrárna Dukovany II, která má nový jaderný zdroj stavět.

Místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani však nedávno v rozhovoru pro Seznam řekl, že je možné dostat se na cenu 140 až 160 miliard – odpovídá tomu podle něj třeba cena, za jakou má pro francouzský stát stavět jaderné bloky místní státní společnost EDF.

Podle Šnobra není možné, aby novou českou jaderku stavěl ČEZ. Tedy obchodní firma, kterou sice ovládá stát, ale má třetinu soukromých akcionářů.

„Tržní kapitalizace ČEZu je momentálně 280 miliard korun. Zahrnuje to šest jaderných bloků, tisíce megawattů výkonu uhelných bloků, plynovou elektrárnu, distribuci v Česku, Rumunsku a Bulharsku, větrné elektrárny v Rumunsku, Německu a Francii. Aktiv, která se promítají do oněch 280 miliard, je obrovské množství. A teď stát chce, aby ČEZ postavil jeden obyčejný jaderný blok, který navíc problém české energetiky neřeší, za 300 miliard korun,“ zlobí se Šnobr.

Na druhou stranu podle něj ale ČEZu přitom, jak se vyvíjejí jednání se státem o investičním modelu jaderného projektu, žádné velké riziko nehrozí – to naopak spadne spíše na bedra státu.

„Nový jaderný zdroj má sice stavět dceřiná společnost ČEZ, ale ta bude mít několik opcí, tedy práv odprodat projekt státu, když nebude ekonomicky vycházet. Ono to nevychází už teď, jenomže když jednou řekl premiér, že jadernou elektrárnu postaví ČEZ, budeme ten nesmysl opakovat,“ prohlásil Šnobr, podle něhož špatná komunikace ohledně jaderného projektu mate investory a zbytečně poškozuje akcie největší české polostátní firmy.

Odráží se to i ve výstupech různých konzultantských firem zveřejňujících predikce pro investory. Analytici se nedokážou shodnout na odhadu budoucího vývoje v ČEZu a přicházejí s predikcemi, jež se liší v celých řádech.