Článek
Je to megalomanství a nereálný projekt, zopakoval ve svém vystoupení na letošním Investičním fóru Michal Šnobr své zásadní výhrady k výstavbě nového jaderného bloku, který stát se společností ČEZ stále ještě chtějí postavit v Dukovanech.
Do jaké míry jsou tyto plány ještě horké, není snadné přesně popsat. Současná vláda podle posledních výroků premiéra Andreje Babiše tendr na dodavatele obří jaderky v Dukovanech už nevypíše, ale ani ho nezrušila. Předpokládá tedy, že s blokem o plánovaném výkonu 1000 až 1200 MW by si nějak měla poradit její nástupkyně. O projekt se vede politický boj také kvůli případné účasti ruských a čínských dodavatelů.
Kdyby šlo vše podle Michala Šnobra, tak by Česko v hledání příští energetické soběstačnosti šlo úplně jinou cestou.
„Nový jaderný blok v Dukovanech je nereálný projekt. Nejen proto, že to je megalomanství, ale i proto, že by se stavěl velmi draze. Na českém trhu bude velmi znát, pokud si postavíme jeden drahý zdroj,“ varoval Šnobr na Investičním fóru před tím, aby Češi dobrovolně strkali hlavu do oprátky příliš drahé elektřiny.
Co mamutí blok podle Šnobra diskvalifikuje? Je to hlavně cena. Měl by stát pěti až sedminásobek toho, za co byla v letech 2002/2003 dokončena nejnovější a nejvýkonnější česká Jaderná elektrárna Temelín. „Z toho plyne, za jakou cenu může produkovat elektřinu. Ta cena bude velmi vysoká,“ prognózuje Šnobr. V současnosti Češi platí za silovou elektřinu zhruba 40 až 45 eur za MWh, s blokem typu nových Dukovan by se mohli dostat na 150 eur.
Co je podle něj ještě horší – v Česku má jeden blok elektrárny stavět společnost ČEZ, i když za spolufinancování státu. „Tržní kapitalizace ČEZ se teď pohybuje kolem 250 miliard korun. To zahrnuje všechny zdroje ČEZ, všechny jaderné, plynové a uhelné elektrárny, obnovitelné zdroje, distribuci, obchod. Proti tomu má ČEZ stavět jediný zdroj, který o 20 až 30 procent převyšuje jeho tržní kapitalizaci. Každý, kdo zná základy ekonomiky, ví, že to je nesmysl.“
Stát už se v minulém roce dohodl s ČEZ na způsobu, jakým bude ručit za případný finanční neúspěch celé stavby. Zjednodušeně: Dukovany by stavěla dceřiná firma ČEZ, kterou by stát převzal, pokud by projekt skončil finančním kolapsem.
Šnobr, minoritní akcionář ČEZ, je dlouhodobým kritikem vedení elektrárenské společnosti, jeho terčem se v posledních měsících stal i záměr státu, jak plánuje zabezpečení energetické budoucnosti.
„Česko sází na scénář, který je málo pravděpodobný, velmi rizikový, a kdybych to řekl zjednodušeně, je to kobercová bomba pro vývoj energetiky v České republice minimálně pro další desetiletí, protože vše by se muselo přizpůsobit podmínkám stavby jednoho jediného bloku.“
Odchod od uhlí se podle respektovaného analytika dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. Ojedinělá česká představa, že při tomto procesu pomůže stavba velkého jaderného bloku v Dukovanech, je podle Šnobra scestná.
Šnobr se energetickému trhu věnuje 25 let. Na jeho predikcích vydělali desítky miliard korun skupina J&T či Pavel Tykač. Dnes Šnobr zastupuje skupinu minoritních akcionářů ČEZ, která tvrdě kritizuje kroky současného vedení firmy, protože podle nich znehodnocuje majetek, společnost špatně řídí a nebere ohled na návrhy a výhrady minoritářů.
