Hlavní obsah

Snižme důchody komunistickým pohlavárům, vyzvali lidovci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Lidem, kteří před rokem 1989 aktivně sloužili komunistickému režimu, by se měl snížit vyměřovací základ důchodu. Navrhují to lidovci, kteří se inspirovali v ostatních zemích východního bloku.

Článek

Po vzoru Slovenska chce i část českých poslanců snížit důchody lidem, kteří před rokem 1989 působili v politických funkcích, u STB, SNB, Pohraniční stráže a v podobných funkcích sloužících komunistickému režimu. S návrhem dnes přišel lidovecký předseda Marian Jurečka.

Jeho pozměňovací návrh je součástí novely zákona o důchodovém pojištění, kterou chce vláda navýšit důchody o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Zákon koncem června prošel prvním čtením a nyní čeká na projednání ve výboru.

„U těchto lidí by došlo ke snížení vyměřovacího základu. Je to návrh, který má ambici narovnat křivdy, které byly režimem způsobeny,“ vysvětlil Jurečka.

Argumentuje především tím, že straničtí funkcionáři, pracovníci bezpečnostních složek a další byli před rokem 1989 nadprůměrně odměňování nejen platově, ale také formou různých výhod pro své rodiny či vysokými výsluhami. Tato privilegia Jurečka označil za nemorální výhody.

„Účelem zákona není pomsta dotčeným osobám, ale nastolení základní sociální spravedlnosti. Důchodové zabezpečení bývalých vrcholných představitelů komunistické moci a jejího aparátu je totiž i dnes vysoce nadprůměrné, zatímco důchodové zabezpečení osob, které byly komunistickou mocí a jejími bezpečnostními složkami perzekvovány a jejichž práva a svobody jimi byly omezovány, je zpravidla podprůměrné, ba velmi nízké,“ odůvodnil svůj návrh.

Po vzoru ostatních

Česko je podle něj jednou z posledních zemí, které bývalým funkcionářům na jejich výsluhy a důchody nesáhlo. Řada zemí podle něj už má právní předpis, který důchody bývalým představitelům komunistických vlád nebo represivních složek snižuje.

„Mezi tyto země patří Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Spolková republika Německo a Polsko,“ stojí v odůvodnění.

O snížení penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek rozhodl letos v červnu také slovenský parlament. Týkat by se to mělo asi pěti tisíc lidí.

Návrh zmocňuje Ústav pro studium totalitních režimů k vedení rejstříku osob, které pro komunistický režim vykonávaly službu na vymezených pracovních a služebních pozicích a funkcích. O osobách vedených v rejstříku a době jejich služby by měl následně informovat orgány správy sociálního zabezpečení formou písemného potvrzení o službě.

Nový výpočet důchodu by pak vycházel ze změny zákona o důchodovém pojištění, která by dobu služby vyloučila z doby pojištění. Při výpočtu důchodu by tedy nebyly zohledněny vyměřovací základy za dobu služby pro komunistický režim. Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2022.

Komu by se měl podle návrhu krátit důchod

Službou se pro účely zákona rozumí doba, po kterou byla osoba

– v době od 6. března 1948 do 10. července 1960 členem shromáždění pověřených ministrů,

– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 členem vlády Československé republiky nebo členem vlády Československé socialistické republiky,

– v době od 1. ledna 1969 do 11. prosince 1989 členem vlády České socialistické republiky,

– v době od 10. června 1948 do 27. prosince 1989 poslancem Národního shromáždění nebo poslancem Federálního shromáždění,

– v době od 18. prosince 1954 do 11. ledna 1990 poslancem České národní rady,

– v době od 25. února 1948 do 30. listopadu 1989 členem nebo zaměstnancem Ústředního výboru Komunistické strany Československa,

– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 zaměstnancem Ministerstva vnitra, Ministerstva národní bezpečnosti, Ministerstva národní obrany nebo zaměstnancem Sboru národní bezpečnosti odpovědným za řízení útvarů Sboru národní bezpečnosti, složky Státní bezpečnosti, Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo Pohraniční stráže,

– v době od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Státní bezpečnosti, příslušníkem Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo příslušníkem zpravodajských jednotek Pohraniční stráže,

– v období od 25. února 1948 do 9. prosince 1989 zaměstnancem nebo členem právních předchůdců státních orgánů a jiných výše uvedených organizací.

Zdroj: pozměňovací návrh Mariana Jurečky

Doporučované