Článek
Nadějné výsledky studie amerického lékového výrobce naznačují, že ve Spojených státech by v dohledné době mohly být přístupné účinné a snadno dostupné přípravky na léčbu covidu-19. Lék molnupiravir, jehož jméno podle vědců inspirovala bájná zbraň severského boha Thora kladivo Mjölnir, totiž ve třetí fázi testování snížil riziko hospitalizace a tím i úmrtí o polovinu, uvedla společnost.
Testování probíhalo v rámci randomizované klinické studie ve třetí fázi, které se účastnilo 775 dospělých pacientů. Ve všech případech šlo o rizikové pacienty s mírným až středně těžkým průběhem onemocnění, kteří ale do zahájení studia na začátku srpna nebyli hospitalizováni.
K 29. dni třetí fáze testování zemřelo nebo bylo hospitalizováno 7,3 procenta pacientů, kteří dostávali molnupiravir. Naproti tomu ve skupině pacientů s placebem (tedy těch, kteří skutečný molnupiravir nedostávali), se míra úmrtnosti nebo hospitalizace vyšplhala na 14,1 procenta. Po těchto výsledcích regulační úřady schválily ukončení třetí fáze testování. Podle společnosti je lék účinný proti zatím všem známým variantám covidu-19, píše server Vox.
Server Vox nicméně připomíná, že výsledky společnost zveřejnila prostřednictvím své tiskové zprávy, která nemá takovou váhu jako recenzovaný článek od externích vědců. I tak se ale jedná o nadějné vyhlídky pro boj s covidem. Společnost Merck už uvedla, že co nejdříve požádá americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv o schválení nouzového použití tohoto léku.
Antivirotikum, které už je několik let vyvíjeno na ochranu proti chřipce, by tak bylo první pilulkou k léčbě covidu-19. Podle amerických médií ale rozhodně ne poslední. Hlavní výhodou léku by byla jeho dostupnost, což je aktuálně problém u současných způsobů léčby například pomocí protilátek. Molnupiravir by měl být dostupný už na konci tohoto roku.
Molnupiravir funguje velmi podobně jako jiné antivirotikum remdesivir. Viry se v organismu šíří tím způsobem, že vstupují do buněk a poté pomocí buněčných mechanismů na syntézu proteinů vytvářejí nové infekční „kopie“. Zatímco remdesivir, který se podává do těla pomocí infuze, způsobuje zastavení tohoto reprodukčního cyklu, molnupiravir, podávaný perorálně, způsobí u viru jakousi genetickou mutaci, díky níž už se virus dál nešíří.
Zásadní zprávou u obou léků je to, že sice dokážou oklamat virus, ale už ne lidské buňky. Antivirotika tak působí cíleně a nijak neovlivňují složení a funkčnost lidských buněk. Lék si po případném schválení bude možné na předpis lékaře vyzvednout v lékárně. Dávkování molnupiraviru je podle Mercku dvakrát denně čtyři kapsle po dobu pěti dnů, celkem tedy čtyřicet tablet.
„Myslím, že se to promítne do mnoha tisíců životů po celém světě, kde není tak dobrý přístup k monoklonálním protilátkám,“ řekl deníku The New York Times specialista na infekční choroby ze Stanfordské univerzity Dr. Robert Shafer.
Pokrok v léčbě covidu-19 už ocenil také Bílý dům. Úřad amerického prezidenta ale zároveň vydal upozornění, že antivirotikum nijak nenahrazuje očkování. „Správný způsob, jak o tomto léku přemýšlet, je, že je to jen další potenciální nástroj k ochraně lidí před nejhoršími následky covidu-19,“ citují The New York Times poradce Bílého domu pro boj s koronavirem Jeffa Zientse.
Očkování podle Zientse „zůstává zdaleka naší nejlepší obranou proti covidu-19“. „Pomůže vám (očkování) zabránit tomu, abyste se primárně covidem-19 nakazili. My chceme hlavně zabraňovat nákaze, ne ji jen léčit, když už k ní dojde,“ dodal Zients.
Hlavní zdravotnický poradce prezidenta Joea Bidena Anthony Fauci uvedl, že výsledky jsou „velmi dobrou zprávou“, zároveň ale vyzval k opatrnosti a varoval, aby lék nikdo neužíval, dokud ho neprověří Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
Americká federální vláda už podle BBC předběžně objednala tablety pro přibližně 1,7 milionu osob v ceně okolo 1,2 miliardy dolarů (více než 26 miliard korun). V porovnání cen s monoklonálními protilátkami jde přibližně o třetinové náklady.
Ve Spojených státech stále oblíbenější způsob léčby pomocí monoklonálních protilátek je sice účinnější (podle studií snižují riziko hospitalizace a úmrtí u pacientů o více než 70 procent), v jeho neprospěch ale hovoří vysoké náklady, nutnost podávat protilátky nitrožilně a jejich skladování i aplikace jsou pro zdravotnická zařízení v celku komplikované.
