Článek
Izraelští archeologové z telavivské univerzity dali nalezenému druhu jméno podle místa nálezu – Homo Nešer Ramla.
Kosterní zlomky našel Yosi Zaidner z Hebrejské univerzity, když prozkoumával těžební místo cementárny v Nešeru u Ramly.
Kosti byly uloženy v hloubce osmi metrů mezi zbytky kamenných nástrojů a kostí koní a vysoké zvěře.
Podle vědců mohl žít Homo Nešer Ramla více než 100 tisíc let souběžně s Homo sapiens, tedy člověkem moudrým, který je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo.
„Nutí nás to uvažovat o tom, že Nešer Ramla byla velká skupina, která se vyvíjela velmi časně a byla zdrojem vzniku evropských neandertálců," soudí antropoložka Hila Mayová.
Antropoložka Mayová má za to, že nález Homo Nešer Ramla může zpochybnit dosud platné teorie o původu evropských neandrtálců.
Upozornila, že odborníci nebyli dosud schopni definitivně vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v populaci neandertálců v Evropě.
Nalezená dolní čelist neměla bradu, lebka byla plochá. 3D analýza vyloučila vztah nálezu k jakékoli jiné známé skupině.
Kosti se ale podle Mayové shodovaly s jinými fosilními nálezy z jiných míst v Izraeli, které dosud antropologové nedokázali nikam zařadit.
