Článek
Mandátový a imunitní výbor Sněmovny se postavil proti vydání poslance hnutí SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání.
„Nevydali jsme ho,“ sdělila krátce po hlasování poslankyně a členka výboru za hnutí ANO Taťána Malá.
„Výbor rozhodl po poměrně dlouhé rozpravě, po vyslechnutí dohledové státní zástupkyně. Ta nám umožnila seznámit se i s dohledovou zprávou,“ přidal předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM).
Roznera chtěla vyšetřovat policie kvůli jeho výrokům na adresu koncentračního tábora pro Romy, který byl v Letech u Písku zřízen v letech německé okupace.
Rozner o něm na sjezdu SPD v roce 2017 řekl, že šlo o „neexistující pseudokoncentrák“.
Poté v prosinci 2018 požádala Sněmovnu, aby mohla Roznera stíhat pro podezření z trestných činů popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
„Důkazní prostředky, zejména ta subjektivní stránka, se nám zdála, že není zdůvodněná ve vztahu k výkonu mandátu, a to je vlastně věc, kterou my posuzujeme," doplnil Grospič s tím, že se tím Rozner nezbavuje viny. „Pokud mu skončí mandát, bude dál čelit trestnímu stíhání.“
Pro vydání hlasovalo jen několik jedinců, mezi nimi i pirátský poslanec Lukáš Bartoň. „Trošku mi vadí ten výrok o neexistujícím táboře, proto jsem hlasoval proti většinovému rozhodnutí výboru,“ prozradil.
Výbor ve středu společně s doporučením přijal také doprovodné usnesení, ve kterém Roznerův výrok označil za nevhodný. S tím nebyla spokojená poslankyně Miroslava Němcová (ODS), která novinářům po jednání výboru řekla, že jí usnesení o „nevhodnosti“ výroku nepřipadá dostačující.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.
Výbor, který stejně jako v jiných případech jednal za zavřenými dveřmi, si na dnešek přizval pouze státní zástupkyni z Městského státního zastupitelství v Praze. Ta se omluvila z předchozího jednání 5. února, kvůli čemuž výbor zasedání přerušil.
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty Opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodnému prodeji obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil.
