Článek
S transformací dětských domovů pro děti do tří let počítá poslanecká novela o zdravotních službách. Podle výboru by ji Sněmovna měla schválit. Pro bylo 12 z 18 členů a členek výboru. Podle některých by se ale naopak navržené změny měly zamítnout.
Novela, kterou předložilo 20 zákonodárců ANO, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, ze zákona takzvané kojenecké ústavy vyškrtává. Nahrazuje je novými centry komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním, která by zřizovalo Ministerstvo zdravotnictví či kraje.
Péče by se hradila ze zdravotního pojištění a z rozpočtů resortu či krajů. Na přeměnu mají být tři roky. Nová centra by tak musela fungovat nejdřív od roku 2025.
„My chceme návrhem zrušit v zákoně právní úpravu dětských domovů pro děti do tří let. V žádném případě nechceme zrušit ta samotná zařízení. Ta chceme transformovat,“ uvedl jeden z autorů Aleš Juchelka (ANO).
Podle něj ústavy pro malé děti doporučil Česku zrušit i Evropský výbor pro sociální práva (ECSR), vytýkal také nedostatečnou podporu rodin postižených dětí. Česko dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí i domácích organizací za vysoký počet dětí v ústavech.
Takzvané kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2019 fungovalo v Česku 25 dětských domovů pro děti do tří let a dvě dětská centra. Předloni zařízení přijala 1552 dětí.
Zhruba 37 procent z nich se tam dostalo ze sociálních důvodů, čtvrtina ze zdravotně sociálních a 38 procent ze zdravotních. Na konci roku 2019 v těchto domovech a centrech pobývalo 818 dětí. Počet v posledním desetiletí každý rok o pár desítek klesá.
Podle zjištění organizace Lumos podíl dětí do tří let v zařízeních klesá. Čtyřleté a starší děti tvořily loni na jaře víc než polovinu osazenstva kojeneckých ústavů, ukázala studie.
Podle Juchelky se řada zařízení už transformuje. Pro malé děti, které by potřebovaly pomoc, by měly být náhradní rodiny. Centra po přeměně by pak byla pro rodiny s dětmi s dlouhodobým či trvalým handicapem se třetím či čtvrtým stupněm závislosti na pomoci. Ministerstvo práce návrh vítá. Podle něj se nejedná o snahu nynější pobytová zařízení rušit, ale upravit jejich služby.
Někteří členové sociálního výboru novelu odmítají. Poukazují na nedostatek pěstounů. Podle místopředsedkyně výboru Hany Aulické Jírovcové (KSČM) návrh představuje „likvidaci péče nastavené v ČR“ a jeho předložení v této době „holé zvěrstvo“.
Podle domácích i zahraničních expertů je český model ale zastaralý a místo ústavů by děti měly vyrůstat v rodinném prostředí. Podle organizací na podporu dětí a rodin je pobyt v ústavu také dražší než v rodině. Někteří odborníci se obávají rovněž toho, že navržená přeměna je jen kosmetická.
Asociace Dítě a rodina uvádí, že ČR je v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné malé děti do ústavů posílat. Například Slovensko to zakázalo u dětí do šesti let, Polsko u dětí do deseti let a Británie u dětí do 12 let. V Česku se podle devět let staré vládní strategie neměly děti do tří let do ústavů umisťovat od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Vlády ale návrh právní úpravy dosud neschválily.
