Článek
Sněmovní komise pro vyšetřování úniků z vyšetřovacích spisů chce nechat zřídit zvláštní orgán, který by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Navrhuje také zavést povinnost pro orgány činné v trestním řízení, aby evidovaly a zakládaly do spisů své kontakty s médii. Obsahuje to závěrečná zpráva, kterou v pátek novinářům představil předseda komise Martin Plíšek (TOP 09). Sněmovna by měla jednat o zprávě v úterý odpoledne, doporučení pak do praxe měla zavést až příští vláda.
Zvláštní orgán pro vyšetřování žalobců by měl působit v rámci Nejvyššího státního zastupitelství a měl by zajistit prošetření, zda státní zástupci nevyzradili informaci z vyšetřovacího spisu. Vyzrazení takové informace by podle návrhu komise mělo spadat pod trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.
Záznam o komunikaci s médii
Komise také navrhuje, aby každý orgán činný v trestním řízení, který poskytuje prostřednictvím médií informace, musel zaznamenávat všechny kontakty s novináři. Zároveň by tyto orgány měly zaznamenat důvod komunikace s médii i její obsah a celý záznam uložit do vyšetřovacího spisu.
Komise dále doporučila změnu zákona o ochraně osobních údajů tak, aby všechny skutečnosti kromě těch, které nezazní při hlavním líčení nebo veřejném zasedání soudu, byly považovány za osobní údaje a byly podle tohoto předpisu chráněny. Zákon o svobodném přístupu k informacím by zase měl být upraven tak, aby nebyla prolamována zásada, že přípravné trestní řízení je neveřejné.
Vláda by měla také zvážit změnu trestního řádu a definovat v něm, jakou podobu by musel mít veřejný zájem, aby ospravedlnil získávání a uveřejňování informací z trestního řízení. Další legislativní změna by měla zakotvit výslovný zákaz získávání informací v rámci činnosti soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení, uvedl Plíšek.
V zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákoně o státním zastupitelství by se podle představ komise měla jasně vymezit věcná a místní příslušnost při prověřování a vyšetřování úniků informací z trestního řízení. Zřídit by se měla také podrobnější úprava toho, kdy poskytovat důkazy získané v trestním řízení k jiným účelům, například pro civilní či správní řízení, když je trestní proces stále ve fázi prověřování a přípravného řízení.
Žádné trestní oznámení
Sněmovní komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které Mladá fronta Dnes spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě.
Plíšek v pátek uvedl, že komise nedospěla k závěru, že by v souvislosti s výslechy svědků měla podávat nějaké trestní oznámení.
